Témata článků, které píši pro Kartářky světla, jak víte, jsou velmi inspirovány mými prožitky. Jsou součástí mého života. Jsem ochotna se o poznatky podělit. Vím, že to pomáhá ostatním, ale i mě samotné.

Pozastavím se a přemýšlím o některých událostech hlouběji. Nepřecházím tak události bez hlubšího povšimnutí. Ne vždy jsou to radostné zážitky, nebo jenom dobré výsledky z předchozí etapy. Jsou i ty události, které mě nedají „spát“ a potřebuji se k nějakému vysvětlení dobrat. Jsem taková. Hledám příčinu, proč, co se k tomu váže. Také si ráda přečtu zkušenosti druhých osob. Domnívám se, že je to cennější, než pouhé filozofování, nebo opakování čehosi, co si myslíme, že oslní druhé a nás povýší před ostatními. I s tím se setkáváme, jak dobře víme. Ego má svou sílu.

Šamanismus

Současným tématem k zamyšlení, kterým se nyní probírám, je vše o šamanech a šamanismu. Konečně jsem si na to udělala čas. Vzala jsem si na pomoc dostupnou literaturu a čtu. Věřím, že pochopím náležité. Je pravda, že mne z toho vytrhly další události a tak jim dávám přednost. Zamýšlený článek si ještě na své publikování počká.

Asi prvně jsem se aktivně s tématem „šamanismus“ setkala na duchovní universitě na „přednášce“ (nepočítám různé dokumenty z cest, které byly publikovány). Minimálně celá víkendová výuka tomu byla věnována. Cílem byla šamanská cesta a vyhledání si svého totemového zvířete. Další zkušeností a zkouškou jsem prošla, když tématem při studiu duchovních nauk byl přechod přes skleněné střepy. (je to podobná technika jako přechod přes žhavé uhlíky, která je známější). Už je to opravdu celá řada roků. Jsou témata, kterými jsme tam procházeli, a ještě zůstala nedotčená dalším mým hlubším vzděláváním, jako je astrologie, ale i mytologie apod. Podobně je to s oblastí spojenou se šamanismem. Přesto si dovolím říci, že určité základní povědomí o tomto způsobu léčení a využití dávných zkušeností pro nás lidstvo mám. Četla jsem nějaké knihy o šamanismu, šamanských bubnech apod. Sleduji různá videa a pořady věnované právě této oblasti. Je pravdou, že se s lidmi, kteří si říkají, že jsou šamani, nebo šamanky setkávám. Jejich národnost a místo narození (Peru, Mexiko, Mongolsko) je k tomu předurčuje. Jsou zváni na různé festivaly a akce. Tam mám možnost je vnímat ještě jiným způsobem. S někým se přátelím.

Propojení s přírodou

Přemýšlím, jak jim tady je, když nemají své prostředí, energii potřebnou z jejich domovské vlasti. Jak se vyrovnávají se zákony a normami, které zde panují. Jak se s námi dorozumí, když ještě neumí dobře česky. Jsou odkázáni potom na průvodce. Jak se k nim chováme? Jakými jsme hostiteli? Hlavně jsem přemýšlela, co je sem k nám dovedlo? Jak mají vyřešen pobyt v ČR? Jak se jim tu žije? V jednom uvedeném článku v časopise bylo mimochodem psáno, že nás přijíždějí učit se opět spojit s přírodou a jejími energiemi, vlivy. To potom chápu, že jeden ze šamanů před účastí na akci (ukázce šamanského léčení) dal přednost chytání ryb. Je mu to přirozeně bližší. Pořadatelé se na něho potom zlobili, že udělali na něho reklamu na akci a on nedostál slibu. V čase jeho programu si prostě chytal ryby. Nechápal následující postoj pořadatelů, ale i zájemců o program.

Jeden ze šamanů (nevím, jak je zde dlouho), ale je odkázán na průvodce. Chopila se ho jedna dáma. Přijeli na festival, na kterém jsem před několika týdny byla. Co se tam také odehrávalo? Pořadatelé si povšimli velkého psa uvázaného před objektem, kde se konal festival. Vyzývali a hledali majitele či jeho majitelku. Nakonec se ukázalo, že majitelkou je právě průvodkyně jednoho ze šamanů. Ona klidně psa uvázala venku a šla na program. Ten trval několik hodin. Ten den nebylo vlídné počasí, pršelo. Co k tomu říci?

Bubnování

Když jsem šla z programu z festivalu na ubytování, povšimla jsem si informace na tabulce, že večer se koná spontánní bubnování. Bubnování se konalo celkem blízko od ubytování a tak jsem to slyšela minimálně tři hodiny. To jsem už zažila, ale ve větší míře, kdy samozvaný šaman bubnoval fanaticky v campu (byl plně obsazený rekreanty) do úmoru také snad tři hodiny, nebo více. Tenkrát jsme neměla kam odejít, zavřít okno, abych to neslyšela. Vždyť bubnování na šamanské bubny má úplně jiný smysl. Domnívám se, že se nepořádají koncerty, aby tam někdo bubnoval tři hodiny a někdo další poslouchal, nebo to rušilo okolí. Chybný rytmus bubnování často rozhodí rytmus srdce. Může to zdravotně poškodit jedince. Vím, že to neřízené bubnování poškodilo i muže, samozvaného šamana. Jeho psychika to neunesla. Jeho život se mu zhroutil.

Sama na to nerada vzpomínám a pokud možno se vyhýbám bubnování. I po těch letech nechtěné účasti na nesmyslném „koncertu“ jsem se s tím nedokázala vypořádat. Nyní už asi nebudu schopna se účastnit programů přechodu přes žhavé uhlí. Předchází tomu příprava a v ní je potřeba využít šamanského bubnu. A na zmíněný festival za mnou přijel kamarád s manželkou a vyprávěli mi, jak byli na celodenní akci, kde právě přecházeli přes „oheň“ včetně dětí. Já zatím nemohu.

Učme se od nich

Proč to všechno píši? Snad proto, abychom se víc zajímali o to, co a jaký má na nás vliv. Co nám pomáhá, kde a jaká jsou rizika. Zodpovědnost a připravenost všech je na místě.

Co se můžeme také kromě jiného od šamanů učit? Jejich etika jim praví, že nemají celému světu sdělovat, že jsou šamani a že dokážou promlouvat se silovým zvířetem, nebo se svým průvodcem, strážným andělem, duchy, že umí léčit, věštit a znají k tomu prospěšné techniky apod. Kdo z jejich okolí nevnímá vyzařující energii, potom mu nepomůže ani to, že jim to bude šaman říkat. On se má vyvarovat mluvení o podrobnostech jeho úspěchu, tím dosáhne rychleji svého cíle, tj. přijde k němu člověk, který jeho pomoc v léčení přijme, nebude pochybovat. Zachová-li si šaman své tajemství, není vystavován nevyžádaným radám, ovlivňování svých myšlenek a vyhne se případné kritice. Ne každý člověk je schopen v tomto duchu, tj. šamanském odkazu myslet a konat.

Domnívám se, že podobně to je v nepsané etice, kterou by měli využívat další esoterické oblasti a účastníci v ní. Sebelepší léčitel, terapeut a šaman nepomůže nikomu, kdo nespolupracuje. Nikdo za nás nic nevyřeší, ale pomůže nám, pokud my sami chceme. Podobně je to s výkladem karet. Ony ukážou cestu, doporučí, poodhalí, co je skryto a ostatní práce, uvědomění si souvislostí, pochopení a přijetí situace je už na nás, kdo tyto služby využíváme. To je vhodné minimálně znát. Vyvarujme se v této oblasti povrchního a konzumního způsobu. Nepřinese to, co se očekává.

Kartářka Marie

Vaše Kartářka světla, Marie.