Našli jste na cestě pírko, minci nebo knoflík? Lidová magie říká, že znamení nemusí být náhodné

Pojďme nahlédnout do světa lidové magie a zjistit, co si podle starých tradic můžeme odnést domů a čeho se raději ani nedotýkat.

Pírko zachycené v trávě, zvláštní kámen, starý klíč nebo mince ležící uprostřed cesty. Některých věcí si ani nevšimneme, jiné nás přimějí zastavit se a vzít je do ruky. Naši předkové věřili, že některé nálezy mohou být darem a znamením štěstí, zatímco jiné je lepší nechat tam, kde jsme je našli.

Když k nám promlouvá cesta

Čím více byl člověk spojený s přírodou, tím pozorněji vnímal její drobná znamení. Kámen nebyl jen kamenem, pírko pouhou připomínkou ptáka a podkova kusem starého železa. Lidé v nich hledali symboly, ochranu, poselství i odpovědi na otázky, které je právě zaměstnávaly.

A přestože dnes můžeme podobné představy vnímat především jako krásnou součást folkloru, některé z nich přežívají dodnes. Kdo z nás někdy nezvedl čtyřlístek nebo nepovažoval nalezenou minci za malé znamení štěstí?

Jenže stará lidová magie znala také opačnou zásadu: ne všechno, co vám cesta položí k nohám, si máte odnést.

Pírko: lehkost, svoboda a zpráva shůry

Pírka mají v symbolice mnoha kultur zvláštní postavení. Ptáci se pohybují mezi zemí a nebem, a právě proto bývali považováni za prostředníky mezi světy.

Nalezené pírko tak může v moderní spiritualitě představovat svobodu, nový začátek, odvahu opustit něco starého nebo pocit ochrany. Někteří lidé v něm vidí také připomínku blízkého člověka, který už není mezi námi.

Nemusíme samozřejmě věřit, že nám ho někdo skutečně poslal. Někdy může mít význam už samotný okamžik, kdy si ho všimneme – protože nás na chvíli zastaví a připomene nám něco, na co jsme téměř zapomněli.

 

Žalud: malý předmět s velkým příslibem

Když vám při podzimní procházce přistane pod nohama žalud, možná držíte v dlani jeden z nejkrásnějších symbolů skryté síly. Z drobného žaludu totiž může vyrůst mohutný dub, strom, který byl odedávna spojován se silou, ochranou, vytrvalostí a dlouhověkostí.

V symbolické rovině proto žalud připomíná potenciál, který ještě není vidět. Něco možná právě začíná, zatím je to nepatrné, ale jednou z toho může vyrůst něco mnohem většího.

I proto se žaludy objevovaly jako drobné talismany štěstí a prosperity. A možná je to hezké poselství i pro dnešní dobu – nepodceňovat malé začátky.

 

Kameny si podle tradice vybírají nás

Najdete při procházce kámen, který vás něčím zvláštně přitahuje? Právě kameny patřily k nejstarším přírodním amuletům.

Jejich stáří, pevnost a spojení se zemí z nich udělaly symbol stability a ochrany. V lidových tradicích se proto objevuje krásná představa, že některý kámen člověka jednoduše „zavolá“.

Takový nález si lidé někdy ukládali na místo, které pro ně bylo důležité, nebo jej nosili jako osobní talisman. Spíš než o kouzelnou moc kamene samotného může jít o sílu významu, který mu dáme.

Čtyřlístek: štěstí ukryté mezi obyčejnými věcmi

Čtyřlístek asi představovat nemusíme. Právě jeho vzácnost z něj udělala jeden z nejslavnějších symbolů štěstí.

Tradičně bývají jeho čtyři lístky spojovány například s vírou, nadějí, láskou a štěstím. Nalezený čtyřlístek se lisoval mezi stránkami knihy, nosil u sebe nebo daroval člověku, kterému jsme chtěli předat trochu štěstí.

A možná právě jeho hledání připomíná něco důležitého: štěstí bývá někdy ukryté mezi úplně obyčejnými věcmi.

Podkova: starý symbol ochrany

Nalezená podkova patří pravděpodobně k nejznámějším talismanům štěstí. Železu byla v evropském folkloru po staletí připisována ochranná moc a schopnost odhánět zlé síly. Podkova navíc souvisela s koněm – zvířetem síly, pohybu a prosperity.

Proto se zavěšovala u vstupu do domu, kde měla chránit jeho obyvatele a přivolávat blahobyt.

A jak ji pověsit? Tady se tradice rozcházejí. Někde se věřilo, že má směřovat konci vzhůru, aby „udržela štěstí“, jinde naopak dolů, aby štěstí symbolicky proudilo na každého, kdo pod ní projde. Jediné univerzální pravidlo tedy neexistuje.

Šiška jako dar lesa

Šiška v sobě skrývá semena budoucího života, a proto není divu, že se stala symbolem plodnosti, obnovy a pokračování.

V některých novodobých pohanských tradicích se šišky objevují také v rituálech spojených se zimním slunovratem. Člověk do nich může symbolicky vložit přání pro další období a později je vrátit přírodě.

Tady však platí jednoduché pravidlo, které je praktičtější než všechny pověry: z chráněných území a míst, kde je sběr přírodnin zakázán, si nic neodnášíme.

Jeřabiny: červené korálky ochrany

Jeřáb měl v evropských lidových tradicích zvláštní postavení. Jeho nápadně červené plody připomínající malé korálky byly spojovány s ochranou a také červená barva sama měla v lidové magii ochranný význam.

Jeřabinové větvičky se proto objevovaly v blízkosti domů a hospodářství jako symbolická ochrana jejich obyvatel.

Dnes už samozřejmě nemusíme předpokládat, že nás hrst jeřabin ochrání před vším zlým. Jejich stará symbolika je ale krásná: chránit svůj domov, své hranice a to, co je nám drahé.

Motýl: nepospíchejte, právě se něco mění

Motýl je odpradávna symbolem proměny. Z nenápadné housenky vznikne tvor, který jako by patřil úplně jinému světu.

Když na nás během procházky usedne motýl, lidové představy tomu někdy připisují příznivé znamení. Může symbolizovat lehkost, změnu nebo příchod nové životní etapy.

A možná není potřeba dělat vůbec nic. Jen několik vteřin zůstat stát a nechat ten okamžik být tím, čím je.

Starý klíč: co potřebujete otevřít?

Klíč patří k nejsilnějším symbolům. Otevírá dveře, které byly zavřené, umožňuje vstoupit někam, kam jsme dříve nemohli, ale stejně dobře dokáže něco uzamknout a nechat za námi.

Proto bývá v magické symbolice spojován s Hekaté, s tajemstvím, poznáním, novou cestou a přechodem z jedné životní etapy do druhé.

Pokud někde objevíte starý, očividně dávno nepoužívaný klíč, můžete jeho nález vnímat jako symbolickou otázku: Co se mi právě otevírá? A které dveře už bych naopak měla definitivně zavřít?

U svazku moderních klíčů ale magie počká – tam bude pravděpodobně někde poblíž nešťastný majitel, který je hledá.

Co podle pověr raději nezvedat?

Tady začíná temnější stránka lidové magie. Naši předkové totiž věřili, že některé předměty mohou nést stopu člověka, kterému patřily, nebo dokonce být záměrně odloženy při určitých rituálech.

Zvláštní opatrnost proto bývala spojována s křižovatkami, které byly v mnoha tradicích považovány za magická a přechodová místa.

Mince na křižovatce

Mince byly od pradávna nejen platidlem, ale také obětinou. Lidé je nechávali u pramenů, studní, posvátných míst nebo právě na křižovatkách.

Proto vzniklo přesvědčení, že mince nalezená na zvláštním místě nemusí být obyčejně ztracenými penězi. Mohla tam být položena záměrně jako obětina nebo součást lidového rituálu.

Z pohledu folkloru tedy platilo jednoduché pravidlo: pokud nevíte, proč něco leží právě tam, možná je lepší nechat to na místě.

Šperky: krásný nález s cizím příběhem

Prsten, řetízek nebo náramek ležící na cestě samozřejmě nejspíš pouze někdo ztratil – a dnes bychom se měli především pokusit vrátit jej majiteli.

V magických tradicích však byly osobní šperky vnímány jako předměty, které jsou s člověkem velmi úzce spojené. Dotýkají se jeho těla, nosí je dlouhé roky a symbolicky tak „uchovávají“ část jeho příběhu.

Právě proto staré pověry doporučovaly s nalezenými šperky zacházet opatrně.

Jehly, špendlíky a hřebíky

Ostré kovové předměty měly v magii dvojí význam. Mohly chránit, ale zároveň se používaly v různých ochranných, odvracecích i škodlivých praktikách.

Zvlášť podezřele působily tehdy, pokud byly uspořádány nezvykle, svázány nití nebo zanechány na křižovatce či u prahu.

A tady se folklor překvapivě shoduje se zdravým rozumem: cizí jehlu nebo rezavý hřebík opravdu není potřeba brát do ruky.

Panenka nebo podivný uzlíček? Nechte je tam

Opuštěná panenka pravděpodobně patří dítěti, které ji ztratilo. V evropské lidové magii ale figurky člověka někdy fungovaly jako jeho symbolické zastoupení.

Ještě větší respekt vzbuzovaly různé uzlíčky, svázané nitě, chomáčky vlasů, látkové váčky nebo několik předmětů záměrně spojených dohromady. Pokud něco očividně nevypadá jako náhodně ztracená věc, není důvod to rozebírat nebo si to nosit domů.

Nikoli proto, že bychom museli očekávat kletbu. Jednoduše nevíme, co předmět obsahuje, komu patří ani proč tam byl položen.

A co věci nalezené na hřbitově?

Hřbitovy byly odjakživa vnímány jako hranice mezi světem živých a mrtvých, a proto kolem nich vzniklo obrovské množství zákazů a pověr.

Jedna z nejjednodušších říká: co patří hřbitovu, má na hřbitově zůstat.

Dnes k tomu existuje ještě mnohem praktičtější důvod. Dekorace, kamínky, mince, květiny nebo drobné předměty mohou patřit konkrétnímu hrobu a mít pro pozůstalé velkou osobní hodnotu.

Nejdůležitější je možná naše vlastní intuice

Staré pověry nemusíme brát doslova, aby nám něco předaly. Připomínají totiž jednu věc, na kterou v rychlém světě snadno zapomínáme: dívat se kolem sebe.

Někdy si všimneme pírka právě ve chvíli, kdy toužíme po větší svobodě. Jindy najdeme čtyřlístek v den, kdy potřebujeme trochu naděje. Kámen nás může zastavit na místě, kolem kterého bychom jinak bezmyšlenkovitě prošli, a starý klíč nám může připomenout dveře, které jsme se dlouho neodvažovali otevřít.

A občas narazíme na něco, při čem se nám jednoduše nechce natáhnout ruku.

Možná je to magie. Možná intuice. A možná jen naše mysl, která dokáže v obyčejném okamžiku objevit význam.

Ale právě v tom může být kouzlo nalezených věcí. Ne všechno, co potkáme, si totiž musíme odnést domů. Některé věci stačí zahlédnout, pochopit jejich poselství – a pokračovat dál.

 

✨ Co čeká Vás? ✨
Zavolejte kartářce nyní.
906 506 050
Cena 50 Kč/min

 

Pro Kartářky světla Hel a Pet

Foto: Shutterstock

PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohotově po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.

Karta týdne 26.10. – 1.11. je Eso disků. je mocným talismanem štěstí

Vodnáři, zatoužíte po dobrých stránkách života, které však uspokojí příjem peněz. Sentimenty stranou, zaměříte se na peníze. Raci, na cestě jsou investice do rodiny a ...

Začíná sezóna Štíra: Co čeká vaše znamení v měsíci hlubokých změn a transformace?

Podzim nám ukazuje svou tajemnější tvář a s ním přichází i vláda intenzivního vodního znamení Štíra. V následujících týdnech nás čeká čas hlubokého ponoru do ...

Týdenní horoskop 26.10. – 1.11. Úplněk v Býku nastartuje týden bohatý na výzvy

Týden otevírá úplněk v Býku, který může přinášet podivné sny a nastavit otázky důvěry a našich skutečných potřeb. Nemá smysl si příliš stěžovat, hodně věcí ...

Co o vaší duši prozradí měsíc narození? Odhalte svůj skrytý duchovní symbol

Většina z nás dobře zná své znamení zvěrokruhu. Možná dokonce sledujete, kdy bude na našem nebi další úplněk, nebo už víte, že při retrográdním Merkuru ...

Blíží se úplněk v Býku. Co nese pro jednotlivá znamení?

Máte pocit, že ve vztahu víc dáváte, než dostáváte? Nebo vás zneklidňují peníze, přestože se na první pohled nic zásadního neděje? Říjnový úplněk v Býku ...

Horoskop štěstí pro Štíry 24. 10. – 22. 11.

Milí Štíři, budete mít dostatek síly na společné aktivity, ať s partnerem, přáteli nebo celou rodinou. Jen pozor na zbytečné utrácení. Celý následující měsíc budete ...

Venuše ve Vahách více otevře lidská srdce a posílí spojení

Slunce vstupuje v pátek 23.10. do vodního znamení Štíra a otevírá ukrývaná témata důvěry, blízkosti i společných peněz. Povrchní vysvětlení vám nemusí stačit, při hledání ...

Kamínek pro štěstí? Zjistěte, který je pro vás ten pravý

Vybíráte drahý kámen pro sebe nebo jako dárek pro někoho blízkého? Než po nějakém sáhnete, zastavte se. Některé kameny totiž místo radosti mohou přinést pravý ...

Šestka v roce 2027: Rok, kdy můžete sklízet plody své práce

Pokud je vaším životním číslem Šestka, rok 2027 vás zavede do osobního roku 8. A právě Osmička patří v numerologii k energiím spojovaným s úspěchem, ...
/ Články

Jaká je láska se Štírem?

Žena Štír je velmi komplikovaná a Štír muž těžko předvídatelný a impulzivní. Jejich vztahy nebývají lehké. Jsou plné emocí, a ne vždy těch růžových. Přečtěte ...

Zamyšlení – co nám přináší „šamani a setkáni s nimi“

Témata článků, které píši pro Kartářky světla, jak víte, jsou velmi inspirovány mými prožitky. Jsou součástí mého života. Jsem ochotna se o poznatky podělit. Vím, že to pomáhá ostatním, ale i mě samotné.

šamanismusPozastavím se a přemýšlím o některých událostech hlouběji. Nepřecházím tak události bez hlubšího povšimnutí. Ne vždy jsou to radostné zážitky, nebo jenom dobré výsledky z předchozí etapy. Jsou i ty události, které mě nedají „spát“ a potřebuji se k nějakému vysvětlení dobrat. Jsem taková. Hledám příčinu, proč, co se k tomu váže. Také si ráda přečtu zkušenosti druhých osob. Domnívám se, že je to cennější, než pouhé filozofování, nebo opakování čehosi, co si myslíme, že oslní druhé a nás povýší před ostatními. I s tím se setkáváme, jak dobře víme. Ego má svou sílu.

Šamanismus

Současným tématem k zamyšlení, kterým se nyní probírám, je vše o šamanech a šamanismu. Konečně jsem si na to udělala čas. Vzala jsem si na pomoc dostupnou literaturu a čtu. Věřím, že pochopím náležité. Je pravda, že mne z toho vytrhly další události a tak jim dávám přednost. Zamýšlený článek si ještě na své publikování počká.

Asi prvně jsem se aktivně s tématem „šamanismus“ setkala na duchovní universitě na „přednášce“ (nepočítám různé dokumenty z cest, které byly publikovány). Minimálně celá víkendová výuka tomu byla věnována. Cílem byla šamanská cesta a vyhledání si svého totemového zvířete. Další zkušeností a zkouškou jsem prošla, když tématem při studiu duchovních nauk byl přechod přes skleněné střepy. (je to podobná technika jako přechod přes žhavé uhlíky, která je známější). Už je to opravdu celá řada roků. Jsou témata, kterými jsme tam procházeli, a ještě zůstala nedotčená dalším mým hlubším vzděláváním, jako je astrologie, ale i mytologie apod. Podobně je to s oblastí spojenou se šamanismem. Přesto si dovolím říci, že určité základní povědomí o tomto způsobu léčení a využití dávných zkušeností pro nás lidstvo mám. Četla jsem nějaké knihy o šamanismu, šamanských bubnech apod. Sleduji různá videa a pořady věnované právě této oblasti. Je pravdou, že se s lidmi, kteří si říkají, že jsou šamani, nebo šamanky setkávám. Jejich národnost a místo narození (Peru, Mexiko, Mongolsko) je k tomu předurčuje. Jsou zváni na různé festivaly a akce. Tam mám možnost je vnímat ještě jiným způsobem. S někým se přátelím.

Propojení s přírodou

Přemýšlím, jak jim tady je, když nemají své prostředí, energii potřebnou z jejich domovské vlasti. Jak se vyrovnávají se zákony a normami, které zde panují. Jak se s námi dorozumí, když ještě neumí dobře česky. Jsou odkázáni potom na průvodce. Jak se k nim chováme? Jakými jsme hostiteli? Hlavně jsem přemýšlela, co je sem k nám dovedlo? Jak mají vyřešen pobyt v ČR? Jak se jim tu žije? V jednom uvedeném článku v časopise bylo mimochodem psáno, že nás přijíždějí učit se opět spojit s přírodou a jejími energiemi, vlivy. To potom chápu, že jeden ze šamanů před účastí na akci (ukázce šamanského léčení) dal přednost chytání ryb. Je mu to přirozeně bližší. Pořadatelé se na něho potom zlobili, že udělali na něho reklamu na akci a on nedostál slibu. V čase jeho programu si prostě chytal ryby. Nechápal následující postoj pořadatelů, ale i zájemců o program.

Jeden ze šamanů (nevím, jak je zde dlouho), ale je odkázán na průvodce. Chopila se ho jedna dáma. Přijeli na festival, na kterém jsem před několika týdny byla. Co se tam také odehrávalo? Pořadatelé si povšimli velkého psa uvázaného před objektem, kde se konal festival. Vyzývali a hledali majitele či jeho majitelku. Nakonec se ukázalo, že majitelkou je právě průvodkyně jednoho ze šamanů. Ona klidně psa uvázala venku a šla na program. Ten trval několik hodin. Ten den nebylo vlídné počasí, pršelo. Co k tomu říci?

Bubnování

Když jsem šla z programu z festivalu na ubytování, povšimla jsem si informace na tabulce, že večer se koná spontánní bubnování. Bubnování se konalo celkem blízko od ubytování a tak jsem to slyšela minimálně tři hodiny. To jsem už zažila, ale ve větší míře, kdy samozvaný šaman bubnoval fanaticky v campu (byl plně obsazený rekreanty) do úmoru také snad tři hodiny, nebo více. Tenkrát jsme neměla kam odejít, zavřít okno, abych to neslyšela. Vždyť bubnování na šamanské bubny má úplně jiný smysl. Domnívám se, že se nepořádají koncerty, aby tam někdo bubnoval tři hodiny a někdo další poslouchal, nebo to rušilo okolí. Chybný rytmus bubnování často rozhodí rytmus srdce. Může to zdravotně poškodit jedince. Vím, že to neřízené bubnování poškodilo i muže, samozvaného šamana. Jeho psychika to neunesla. Jeho život se mu zhroutil.

Sama na to nerada vzpomínám a pokud možno se vyhýbám bubnování. I po těch letech nechtěné účasti na nesmyslném „koncertu“ jsem se s tím nedokázala vypořádat. Nyní už asi nebudu schopna se účastnit programů přechodu přes žhavé uhlí. Předchází tomu příprava a v ní je potřeba využít šamanského bubnu. A na zmíněný festival za mnou přijel kamarád s manželkou a vyprávěli mi, jak byli na celodenní akci, kde právě přecházeli přes „oheň“ včetně dětí. Já zatím nemohu.

Učme se od nich

Proč to všechno píši? Snad proto, abychom se víc zajímali o to, co a jaký má na nás vliv. Co nám pomáhá, kde a jaká jsou rizika. Zodpovědnost a připravenost všech je na místě.

Co se můžeme také kromě jiného od šamanů učit? Jejich etika jim praví, že nemají celému světu sdělovat, že jsou šamani a že dokážou promlouvat se silovým zvířetem, nebo se svým průvodcem, strážným andělem, duchy, že umí léčit, věštit a znají k tomu prospěšné techniky apod. Kdo z jejich okolí nevnímá vyzařující energii, potom mu nepomůže ani to, že jim to bude šaman říkat. On se má vyvarovat mluvení o podrobnostech jeho úspěchu, tím dosáhne rychleji svého cíle, tj. přijde k němu člověk, který jeho pomoc v léčení přijme, nebude pochybovat. Zachová-li si šaman své tajemství, není vystavován nevyžádaným radám, ovlivňování svých myšlenek a vyhne se případné kritice. Ne každý člověk je schopen v tomto duchu, tj. šamanském odkazu myslet a konat.

Domnívám se, že podobně to je v nepsané etice, kterou by měli využívat další esoterické oblasti a účastníci v ní. Sebelepší léčitel, terapeut a šaman nepomůže nikomu, kdo nespolupracuje. Nikdo za nás nic nevyřeší, ale pomůže nám, pokud my sami chceme. Podobně je to s výkladem karet. Ony ukážou cestu, doporučí, poodhalí, co je skryto a ostatní práce, uvědomění si souvislostí, pochopení a přijetí situace je už na nás, kdo tyto služby využíváme. To je vhodné minimálně znát. Vyvarujme se v této oblasti povrchního a konzumního způsobu. Nepřinese to, co se očekává.

Kartářka Marie

Kartářka Marie

Vaše Kartářka světla, Marie.

Cesta

Dnes vám naši milí, věrní přátele magie a ezoteriky, budu vypravovat příběh slečny Martiny. Seznámila nás má dlouholetá klientka, protože věděla, že se zabývám regresemi – cestami do minulých životů.

cestaSlečna Martina by právě tuto očistnou pouť chtěla absolvovat. Ale to není jen tak. Pokud klient chce, tak jako slečna Martina regresy mívá většinou pocit, že najde odpovědi na svůj stávající životní problém či životní milník. Nejinak tomu bylo i u Martiny.

Slečna Martina žila s partnerem se kterým toho měla pramálo společného. Když jsem jí poznala byla ve fázi rozhodování se, zda vytrvá ve vztahu, který jí už nic nedával nebo zda se rozhodne odejít, ale to ještě nebylo všechno. Partner slečny Martiny se rozhodl přestěhovat a to nejen mimo město, ale na úplně jiný konec naší vlasti. A tak měla Martina hned dvě věci na přemýšlení a rozhodování se. Rozchod nebo zůstat a na druhou stranu zůstat s partnerem a odstěhovat se do jiného města, daleko od své rodiny, své práce a svých přátel. S tímto rozhodnutím jí právě měla pomoci regrese. Sama z vlastní praxe a zkušenosti vím, že odpovědi v regresi přicházejí jen pokud je klient připraven je slyšet.

Zastřená idylka

Přišel den „D“. Nevím která z nás byla zvědavější, ale šly jsme do toho ať bude výsledek jak chce. Martina byla velice senzitivní a za malou chvilku byla ve stavu hluboké editační hypnózy. Ocitla se na krásném místě. Všude byla zelená tráva, Na nich se tyčila indiánská týpí a všude panoval duch rodinné pospolitosti. Martina byla v tomto životě provdaná a kolem ní se batolily její děti. Byla obklopena i širší rodinou. Její rodiče i prarodiče byli součástí tohoto kmene. Martina zde byla velmi šťastná. Bylo to požehnané místo plné hojnosti. Oplývalo nejenom krásou samotného místa, ale byla zde potrava všeho druhu pro celý kmen. Idylka měla jen jedno negativum. Martina byla provdána za muže, kterého nemilovala a taky se i bála. Ale byl to silný muž a válečník, proto její rodina usoudila, že s ním bude Martina šťastná, ale nebyla to pravda. Martina muže ve své regresy nezahlédla, měla však neustále pocit strachu. To však nebylo vše co jí vybavilo. Jednoho krásného dne se kmen rozhodl, že se přestěhuje na jiné místo. Tady se Martina úplně roztřásla. Nevěděla proč si kmen zvolil místo zelené pastviny holou pláň uprostřed skla. Byla zde zima. Žádná potrava a Martina cítila nebezpečí na každém kroku. Rozplakala se. Našla odpovědi na své současné otázky.

Regrese na vlastní kůži

Partner není ten správný a ona se nemá stěhovat za ním. Má zůstat v bezpečí své rodiny a přátel. Odpovědi regrese a cesta do minulého života přinesly sice Martině odpovědi v celku jasně, ale ona se musela ještě přesvědčit na vlastní kůži, že skutečně partnerský vztah skončil a ona má jít novou cestou. Naposledy se ještě rozjela do nového bydliště svého ještě stávajícího partnera a naposledy se chtěla přesvědčit, že odpovědi, které dostala jsou správné. To co následoval mně nepřekvapilo, jen mi bylo líto, že to Martina musela absolvovat. Nedbala mého varování, že má nechat partnera odejít a chtěla situaci zachránit. Pozdě večer mi volala celá uplakaná, že jí teď už bývalí partner fyzicky napadl a vyrazil jí dech. Až v tomto okamžiku si přiznala, že dostala všechna správné odpovědi, ale musela na vlastní kůži přesvědčit, že je opravdu a totálně a pro tento život konec. Pochopila, že by opustila zelenou pláň za nebezpečí skal. Vyměnila by rodinu a přátele za samotu.

Nebezpečí v minulém životě

Tak to byla opět jedna krásná zkušenost z regresí, kdy jste opět mohli vidět a hlavně číst, jak minulé životy mohou ovlivňovat a také ovlivňují ten náš život současný. Martina se na vlastní kůži musela přesvědčit, že by se opět vydala do nebezpečí, které jí už v jednom z minulých životů potkalo. Ale v minulosti si svůj úkol a úděl odžila a odpracovala a proto se v tomto již do té samé situace nemusela vracet. Všechno a všichni jí od jejího záměru odrazovali a nakonec jí to zcela nepopiratelně dal vědět i partner.

Přeji tedy Martině jen a jen zelené pláně plné lásky a hojnosti a nového partnera se kterým bude šťastná a už nikdy nebude muset zažívat ten pocit samoty a strach, který v ní vyvolával tento partner. Zkouška byla splněna a je potřeba jít dál.

kartářka JarkaTolik příběh Martina a já se s vámi budu těšit u dalšího článku, se kterým se opět vydáme do tajemného světa vašeho podvědomí.

S láskou vaše kartářka Jarka

O nalezeném zlatě a štastné cestě do Egypta

Velice ráda bych se s váma chtěla podělit o moje zážitky s životnímy příběhy, jak co mne potkalo, tak i lidičky s kterýma jsem se setkala.

Vše začalo na SDPgŠ v Boskovicích. Někdo ztratil šperky někdo peněženku. Dlouho-li se hledalo, pak přišlo. Smíšku, nevíš,kde to může být? A ejhle. Vždy se zlato našlo.

Další skutečnost byla s paní, která toužila po zahraniční dovolené. Zaplatila a letěla. Ještě před odletem se zamnou zastavila a poprosila o pomoc. Moc se bojí létání. Domluvily jsme se, když vzlétne, aby mne prozvonila. Slíbila jsem, že jí po celou dobu budu provázet. Tak se také stalo.

Před přistáním v Egyptě však se událo něco zvláštního. Z ničeho nic se hejno ptáků. Přímo letěli na letadlo. Já však z kartiček jsem měla podobný obraz. Poslala srdíčkem i myšlenkou prosbu o bezpečný odlet i přistání pro všechny účastníky. Stalo se něco neuvěřitelného. Mezy letadlem-vrtulí a přibližujícími ptáky se vytvořily stříbré vlnky. Ptactvo odklonilo let a všichni pasažéři doletěli ve zdraví.

Bylo to také v televizi. Jeden pasažér měl videokameru a vše zaznamenal. Pak to také bylo na všech kanálech. A to je jen jeden z příběhů, který jsem vám popsala. To by bylo na knížku. Vím jedno, když kdokoliv z nás má srdce opravdu upřímně a chce pomoci, tak je mu pomoženo.

Váše kartářka   Smíšek.