Jak k nám promlouvá duše?
Cítíte její přání, volání a touhy? Víte, že máte duši? Proč naslouchat a mluvit se svou duší?
Pořád vám někdo vnucuje své názory, snažíte se zavděčit. Rodičům, učitelům, přátelům… Chcete druhým vyhovět téměř za každou cen, i když jdete proti sobě. Pokud ano, svou duši příliš nevnímáte. Přichází věk kolem čtyřicítky, nejčastěji však ale pár chvil před smrtí, kdy navážete spojení s duší.
Cítíte se prázdní a život ztrácí smysl. Ptáte se, co v životě Vám udělalo opravdu radost, co stálo za to a dalo Vám naplnění.
Léty nacvičené role. Hráli jste spořádané ženy, muže, studentky, zaměstnance, šéfové, dcery, syny… Hraním jste se stali herci v divadle svého života. Opustili jste své vzorce a převzali cizí. (Provází vás pocit prázdnoty, neuspokojení, máte chuť na něco a nevíte na co, nejste sami sebou). Když přichází probuzení, uvažujete, čím jste doopravdy.
Daniela byla zaměstnána v kanceláři a vedlo se jí dobře, přesto ji však chyběla radost ze života a práce v kolektivu dalších lidí ji ubíjela.
Vyčítala si, věděla, že za její výdělek by jiní lidé museli velmi dřít…
Co způsobuje, že i když máte hodně peněz, zdraví, rodinu, přesto cítíte vnitřní bolest?
Pokud jste sami, často cítíte doslova vytí duše? Ze smutku nad tím, co odhazujeme, neboť se nám to zdá nepotřebné. Duše k nám promlouvá z posledních sil: ,,Ukaž něco víc, vlastní zájmy, lásku, radost, volnost – chci cítit, že tu jsou. Chci obyčejné radosti, opravdovou lásku, která rozpálí tělo, otevře srdce, přeplní ho city a vzrušením – nezahazuj city a emoce! Nezavírej se tomuto světu a lidem kolem sebe vysokou zdí! Neboj se cítit!“
Jakým jazykem to k vám promlouvá? Možná ji neslyšíte. Co udělat, abyste ji uslyšeli? Jak dbát o duši?
Jedna z vyzkoušených možností je zvýšit své vibrace. Pro každého to může být něco jiného. Malování, zpívání, sport, toulky přírodou… Vše, co Vám dělá radost a přináší pocit, že jsi tady a teď – neslyšíte na minulost a budoucnost. Trvá to jenom okamžik.
Spojení s duší způsobí, že dosáhnete toho, čeho chcete dosáhnout a po čem jste prahli teď můžete dostávat. Častější kontakt s vlastní duší, kráčení její cestou dává častější pocit klidu, naplnění a vnímání krásy světa.
Budete se těšit z každé malé chvilky, uvidíte krásu všude a budete mít radost z toho, jací jste.
Lidé mají často problém s tím, najít co vlastně chtějí v životě dělat. Po létech útrap a hledání a kráčení cizí cestou, sami vlastně nevědí, po čem prahnou. Říkají, že je nic nebaví, neví, co mají rádi a neví, co vlastně chtějí. Tehdy mohou hledat. Nejčastěji přes kontakt se svým vnitřním dítětem – ono ví a ještě si pamatuje, co kdy chtělo a co má opravdu rádo. Nalezení toho, co Vás opravdu baví, je velké světlo pro Vaši duši. Vyplatí se hledat, neboť, potom cítíte kontakt se svým nitrem.
Metod je mnoho – každodenní meditace, tanec, hra na hudební nástroj, malování, kontakt s přírodou, či zvířaty… Všechny ty činnosti, při kterých přestáváme přemýšlet, ale cítíme skutečnou radost. Důležité je vymezit si každý den a alespoň chvilku pro sebe. A štěstí, které nás zaplní, zachovat co nejdéle.
Vyhýbat se všemu, co snižuje vaše vibrace – agresi, zlost nenávist, hodnocení druhých lidí. Ze začátku je to těžké, proto můžete využít některé psychologické techniky.
Pokud víme, že agrese není ničím jiným, než panickou hrůzou a neustálé hodnocení jiných pramení z nízkého sebevědomí a sníženého pocitu vlastní hodnoty, potom všichni lidé, kteří se rozčilují, jsou našimi zrcadly, které nám jenom ukazují naše vlastnosti. Časem se změníme. Samozřejmě náhle nepřestaneme cítit hněv, smutek a strach, ale pokud si uvědomíme, odkud přichází, můžeme nad těmito emocemi zvítězit a nekřivdit druhým.
Když budete v harmonii se svojí duší, nebudou vás rozčilovat jiní lidé. Dál uvidíte jejich chyby, ale budete je tolerovat, protože obrátíte pozornost na to, co je v nich dobré. Víte, že když budete v harmonii se svojí duší, ucítíte pokoj a klid v každé chvíli svého života? Nebudete si potřebovat dokazovat, že jste důležití, nenahraditelní, dobří a moudří, že jste ,,Někdo“. Nebudete se za každou cenu hnát za cíly, které vám stanovil rozum, nebo cizí lidé a vše, co budete dělat, budete dělat ve shodě se sebou.
Proč? Proto, abyste za několik let, nebo před smrtí, nepocítili prázdnotu.
Pamatujte, že na onen svět, který je naším skutečným domovem berete pouze svoji duši.
Zvyšujíc její vibraci tady na zemi, posiluješ tu jiskřičku boží v sobě.
Skrze svoji duši můžete hovořit beze slov i s jinými lidmi (skrz jejich duše). Vaše duše může navázat kontakt s jinou duší. Potkáváte lidi, kteří vás přitahují, nebo odpuzují. To jsou signály duše. Myslíš si, že to je intuice, zatím co intuice dovoluje mimo jiné i předvídat budoucnost. Duše to nedělá. Nyní hovoří pouze o tomto čase tady a teď. Proto, když někoho uvidíte, duše hned ví, jestli ho zná (samozřejmě v astrální rovině). Má paměť předchozích vtělení, a pokud jí dovolíte, dá vám silná znamení.
Někdy nechceme slyšet hlas duše, protože nám často říká, že jsme sami, trpíme, jsme slabí a my o sobě nechceme přemýšlet, jako o někom slabém, trpícím, nešťastném a ubitém. Proto v sobě tlumíme hlas duše. Vše odhazujeme jako nepotřebné hlouposti, na které ve svém životě nemáme čas. Zamykáme svá srdce a chceme mít vše pod kontrolou. Posloucháme rozum a pro vše hledáme logická vysvětlení. Chce to odvahu, odvážit se přestat se kontrolovat a poslechnout volání své duše.
Pro Kartářky světla Helen Stanku
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy po ruce, stejně tak, jako váš telefon. Rády vám odpoví.
Magické rituály: Zaklepat do dřeva
Samuelčiny šamanské vzkazy pro všechna znamení na týden 22.-28.6.
Karta týdne 22.-28.6. je Spravedlnost. Umí napravovat
Horoskop štěstí pro Raky (22.6.-22.7.)
Jste křišťálové dítě? Poznáte ho podle těchto znaků
Týdenní horoskop 22.-28.6. Venuše podpoří naše plány
Slyšíte, jak k vám promlouvá duše?
Tajemství vody: Jaký má význam ve snech a pro jaká znamení je obzvlášť důležitá?
Slunovrat a Svatojánská noc
Je vůbec možné ztratit duši? Naši předkové v různých kulturách a v různých dobách si mysleli, že ano. A věděli proč… Jak jinak by se nám asi zachovala pořekadla a přirovnání jako: „chodí jako tělo bez duše“, „zranil mou duši“, „odešel a má duše s ním“, „na smrt se vyděsil“, „chtěl jsem tehdy umřít“, „zlomil mé srdce, mou duši“, „chová se jako bezduchý“…
Ve světě za oponou každodenní reality, v tichém šepotu věčnosti, se rodí pojem, který rezonuje s vaší hlubší pamětí – stará duše. Nejde o věk těla, ale o stáří ducha. O vás, kteří jste kráčeli mnoha životy, srdcem nasákli staletími, ztělesnili radost i žal, aniž byste si pamatovali proč… ale přesto to víte.
S přáním všeho dobrého Váš
Jak k nám promlouvá duše?
Slyšíte v těžkých situacích, když už si rozumem nevíte rady vnitřní hlas intuice?
Do hloubkového úklidu (čehokoli) se mnohým z nás zpravidla ukrutně nechce. Tím spíše do náročného třídění vzpomínek, fotografií, zážitků, nezpracovaných emocí a vztahů. Odkládáme, jak jen je možné. Zítra… Pozítří. Za týden… Až jednoho dne zjistíme, že odkládat už není kam. Jsme zavaleni. Věcmi, myšlenkami, pochybnostmi, zbytečnostmi, máme přeplněno na těle i v duši… A mnohdy také v srdci. Stagnujeme. Hovíme si v lehounce zahnívajícím rybníčku a čekáme na spásu zvenčí. Nene! Bez toho, abychom přiložili ruku k dílu, to nepůjde…
Slyšíte v těžkých situacích, když už si rozumem nevíte rady vnitřní hlas intuice?
Jste narozeni například třetí den jakéhokoliv měsíce a roku 3.4.1971 nebo 3.9.1987…? Číslo Vaší duše tedy je 3. Abyste zjistili číslo své duše, najděte v tabulce den, kdy jste se narodili. Ve sloupci vedle pak najdete svoje číslo duše. Dále si můžete přečíst jeho popis.
Nejde tu o srovnávání toho, kdo je starší. Spíše dostaneme odpověď, proč jsme jiní. Stará duše čerpá ze své moudrosti. U starých Slovanů to byli moudří lidé, kněžky, vědmy.
S láskou Helen Stanku





Slovo psychosomatika pochází půsovdně z řečtiny a obsahuje tato dvě slova: “psýché” – duše a “soma” – tělo. Zkoumá tedy jak stav naší duše (nebo můžeme říkat i mysli, pokud je nám tento výraz bližší), a rovněž výrazně ovlivňuje fungování našeho těla. Tedy jak se naše psychika – naše pocity a způsob, jak s nimi naložíme, odráží v nejrůznějších symptomech (příznacích) či přímo nemocech, kterými prochází naše vlastní fyzické tělo.