Malá Alessandrina byla plná života, inteligentní a pořád se smála. Moc ráda o sobě mluvila ve 3. osobě (třeba Alessandrina chce jíst).
Její maminka Adele, dědička šlechtického Španělského rodu Samona Monroy v Palermu a také titulu princezny z Formosa a Pandolfina měla ještě 4 syny, ale toužila po dceři. Tatínek byl uznávaný lékař a profesor medicíny, který se zabýval nejen zdravotním stavem pacienta, ale také jeho psychikou.
Když se jim narodila dcera, byli štěstím bez sebe. Když bylo ale děvčátku 5 let, dostala zápal mozkových blan a po pár dnech zemřela.
Třetí noc po smrti dcery, která zemřela 15. března 1910, měla maminka malé Alessandriny Adéla zvláštní sen. Zdálo se jí, že k ní přišla její zesnulá dcera. Byla jako živá a klidným hlasem řekla, že je jí líto, co se stalo a má moc ráda svojí maminku a že jí nikdy nechtěla způsobit takovou bolest. Řekla jí, že už nemusí plakat, protože jí neopustila, ale jen se na chvíli vzdálila. Zanedlouho se vrátí a bude takhle malinká a naznačila gesto, jako kdyby držela miminko v náručí. O tři dny později měla Adele podobný sen a dcera jí znova ujišťovala, že se zanedlouho vrátí.
Adele bylo hodně těžko, protože si uvědomovala, že i když velmi chce a chtěla by věřit tomu, co jí dcerka ve snu řekla, ví, že již děti nemůže mít. Před půl rokem, tedy v září roku 1909 otěhotněla, ale nešťastně upadla, potratila a po následné operaci ji lékaři řekli, že již nebude moci mít další děti.
Její manžel Carmelo tak skeptický nebyl a dokonce se rozhodl pro spiritistickou seanci.
Ta se konala dva měsíce po smrti jejich dcery 4. května.
Alessandrina jim během seance řekla, že se znovu narodí. Řekla, že s sebou přivede ještě jednu duši a že se narodí spolu, ale jí poznají podle toho, že bude velmi podobná tomu, jak vypadala. Také řekla, že se spolu budou moci dál kontaktovat pouze do třetího měsíce matčina těhotenství a potom již bude příliš vázaná na hmotu a její duch nebude moci opustit tělo.
Na léto odjela rodina na svůj hrad Spadafora z 16 století na Sicílii a tam Adele zpozorovala, že je nejenom těhotná, ale že to vypadá na dvojčata. V tom jí ujistil i doktor Giusepe Giglio, jeden z předních gynekologů v Itálii.
Rodiče pak ještě absolvovali několik seancí, kde mluvili se svoji zesnulou a stále ještě nenarozenou dcerou. Po třetím měsíci těhotenství s nimi přestala komunikovat.
22. listopadu 1910 se do rodiny narodila holčička, společně ještě se sestřičkou. Opravdu byla velmi podobná zemřelé Alessandrině. Stejně tak, jako ona měla po narození silné zarudnutí v blízkosti levého oka, malou skvrnu u pravého oka a lehce asymetrickou tvář. Pro všechny to bylo jasné znamení, že musí dostat stejné jméno, jako její zesnulá starší sestra. Druhé děvčátko dostalo jméno Marie. Rodiče viděli každý den u Alessandriny stále více podoby k první Alessandrině. Nejenom, že byla její kopii, ale byla také klidné dítě, které milovalo sedět na klíně své matky. Zajímavé bylo, že neměla moc ráda hračky a ani nepotřebovala společnost dalších dětí. Měla stejné fobie, jako její předchůdkyně. Bála se kadeřníků a hlasitých zvuků. Také neměla ráda sýr. Zato jí stejně tak, jako první Alessandrinu bavilo skládání velkých látek, prostěradel, ubrusů a ručníků. A stejně jako první děvče o sobě mluvila ve 3. osobě a dávala různé přezdívky členům rodiny. I ona byla levák. Maria byla pravý opak své sestry. Byla hlasitá, aktivní a ráda si hrála se svými hračkami.
Tak, jak Alexandrina rostla, ukázalo se, že si pamatuje i věci ze svého předchozího života. Když jí bylo 8 let, rodiče děti vzali na výlet do sicilského městečka Monreale, kde byl normanský kostel z 12. století. Alessandrině se tam příliš jet nechtělo, protože říkala, že už tu katedrálu viděla a dobře si ji pamatuje. Matka jí ale řekla miláčku, nikdy jsi tam přece nebyla. Tehdy dcera popsala náměstí a velký kostel, který má na střeše sochu vysokého může s nataženými pažemi a s dlouhými vlasy. Pak se ještě zmínila, že na cesty do Monreale je doprovázela dáma s rohy na čele, a pak ještě měli potkat kněze v červeném rouchu s dlouhými vousy a vlasy. V tu chvíli si rodiče uvědomili, že když tam byli s první Alessandrinou, byla s nimi jejich kamarádka, která byla nemocná kožní chorobou, která způsobila zajímavé výrůstky na čele. Malé dítě to mohlo vidět, jako rohy. Také si vzpomněli, že viděli v katedrále kněží s vousy v červeném oděvu. Jejich dcera to však měla vědět odkud?
Jindy na návštěvě u příbuzných v Monreale Alessandrina z kočáru přímo běžela nahoru do pokoje, který obývala třináctiletá dcera hostitelů a šla si hrát s její panenkou, z 18. století, kterou neviděla několik let. Poté se omluvila, že se ani nepřivítala, ale že se moc chtěla pozdravit s panenkou, kterou neviděla několik let. Nebylo divu, že rodiče se utvrdili v přesvědčení, že se jim dcera reinkarnovala.
Zanedlouho potom o tom napsal otec Alessandriny publikaci, kde probíral různé podrobnosti i rozdíly mezi první a druhou Alessandrinou a popsal příhody a vzpomínky ze života první i druhé dívky. Zaměřil se také na fotografie obou dcer ve věku 4 let. Na fotografiích byly jasné téměř identické rysy. Článek vyšel ve francouzském lékařském listu Journal Aesculape. Později se Alessandrina stala objektem zkoumání i dalších expertů, například z amerického Stevensonova institutu, kteří poznali autenticitu tohoto případu.
Jak žila dál dívka, která se narodila dvakrát?
Vdala se, narodil se jí syn a dožila se poklidného stáří, odešla ve věku 90 let. Během života se zabývala studii parapsychologie a spiritismem. Časem dokonce mívala vize na téma osudu a budoucnosti žijících lidí. Považovala to za své životní poslání. Po konci druhé světové války se provdala za lásku svého života, generála Carmela Giuffride. Narodil se jim syn Giacomo. Navštěvovali jí lidé zarmoucení po ztrátě svých blízkých. Utěšovala je a dávala jim zprávy z druhé strany. Vše to dělala s hlubokou vírou a dokonce se zúčastnila soukromé audience u papeže. Napsala několik knih. V jedné popsala svůj život a některé případy za své praxe, jako média. Zemřela 1. června 2000.
13 let poté vyšla kniha È gia mattina Storia di Allesandrina – la bambuna che visse due volte.
V Indii je pojem dvojzrození znám. Podle učení brahmanismu se Bůh Brahma narodil předčasně, tak se vrátil znovu do těla matky a narodil se podruhé. Za dvojzrozence se považovali všichni, kteří odvozovali své zrození od božského původu.
Zdroje: Ian Stevenson: European Cases of the Reincarnation Type; Massimo Biondi:,, Parapsychology in Italy”; Gampert J.: Moudrost a umění starých Indů a zahraniční tisk.
Redakce
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy po ruce, stejně tak, jako váš telefon. Rády vám odpoví.
8 univerzálních snů a jejich význam
Ve středu 24. dubna se připravte na neobyčejný den. Nastane úplněk ve smyslném znamení Štíra
Samuelčiny šamanské vzkazy na týden 22.4.-28.4.
Karta týdne 22.4.-28.4. je Sedmička mečů. Pochopíte, co je to štěstí
Partnerský horoskop: Střelec. Která znamení se k němu nejlépe hodí?
Týdenní horoskop 22.4.-28.4. Štíří úplněk se blíží. Co nese?
Osudová konjunkce Jupitera a Uranu přinese obrovskou energii úspěchu. Využijte toho!
Máte na zahradě jabloň? A znáte její kouzelnou moc?
Víkendový horoskop: Merkur s Venuší vás rozproudí
Co o vás vypovídá roční období, ve kterém jste se narodili?
Nejde tu o srovnávání toho, kdo je starší. Spíše dostaneme odpověď, proč jsme jiní. Stará duše čerpá ze své moudrosti. U starých Slovanů to byli moudří lidé, kněžky, vědmy.
S láskou Helen Stanku