… když zatajíte dech a zaposloucháte se do zpěvu větru, uslyšíte vzdálený klapot kopyt. To svatý Martin jede na svém koni vstříc sněhovým vločkám a studeným listopadovým plískanicím. Podle tradice spolu s ním totiž přichází zeboucí zima a sníh…
Kdo byl sv. Martin a proč si jej vlastně připomínáme?
Jméno Martin Tourský by vám asi nic neřeklo. Dle legendy byl tento chlapec narozený na území dnešního Maďarska ve svých patnácti letech nucený přidat se k císařskému jezdectvu, stal se římským vojákem, ač jeho touha byla stát se mnichem. Jedné velmi chladné noci, jedouc na bílém koni, potkal hladového, zmrzlého žebráka, kterého se mu zželelo a mečem rozpůlil svůj teplý plášť, aby se s ním podělil alespoň o trochu šatstva, když nebyla po ruce žádná krmě. Čin to byl nezištný a otázkou je, kdo by dnes udělal to samé…, všichni zachumláni do svých teplých kožíšků či prošívaných bund jdoucí ulicí… Tento skutek samozřejmě nezůstal v neviditelném, duchovním světě bez odezvy, resp. Martin nemohl tušit, že tím žebrákem bude Ježíš Kristus. Ten se mu druhý den zjevil, zahalený právě to té poloviny pláště…
„Cokoli jste udělali pro jednoho z mých nejposlednějších, pro mě jste udělali…“
Přeloženo do jednoduchosti znamená, že vždycky můžeme něco udělat pro někoho, kdo je na tom hůře než my. Ne proto, abychom očekávali, že za to něco obdržíme, budeme mít nějaké výhody, plusy v duchovních sférách (!), bohatství či co, ale prostě proto, že to je přirozené. Pomoct jeden druhému, nekalkulovat, bez strategie, co za to… To je to, co se cení napříč prostorem, časem i bezčasím.
Legenda praví, že Martin, dost možná na základě této silné zkušenosti a mystického zážitku s Ježíšem, vystoupil z armády, nechal se pokřtít a začal sloužit Bohu. Posléze jej poutnická cesta po Itálii dovedla až do Francie, kde pobýval jako poustevník a následně byl jmenován biskupem. Církev jej prohlásila za svatého. Je uctíván jako patron všech chudých, vojáků, jezdců, koní, hus a vinařů. Proč hus a vinařů?
Husy jsou v tom vcelku „nevinně“. Prý se mezi nimi schovával před svým zvolením biskupem (ze skromnosti nechtěl být jmenován) a ony ho, mršky, prozradily kejháním, a tak se staly jeho „poznávacím znamením“. „Dnes“ tedy slavíme svátek sv. Martina především „svatomartinskou husou“, na které si pochutnáváme, „svatomartinských rohlíčcích“ a k tomu nesmí chybět mladé „svatomartinské víno“ z nové úrody, které se správně dle numerologické mystiky otevírá lačným slavícím 11.11 v 11 hodin. To je datum, kdy byl sv. Martin pohřben, a tak se tento den stal svátkem všech Martinů. Zemřel ve věku požehnaných 80+ let.
Co si z celého příběhu vzít k srdci? Ač se to mnohdy nedozrálým nezdá, „každý čin, dobrý či zlý, každá myšlenka, slovo, vyzáří do prostoru, opíše kruh, a vrací se zpátky do bodu, odkud vyšel. Toť karma.“ František Drtikol nám svými slovy připomíná jasnou symboliku…, na kterou někdy zapomínáme. Máme pocit, že jsou důležitější věci než myslet na to, jaké důsledky mohou mít naše postoje, činy, myšlenky… Ale to je slepá úvaha. Nejde o to si dát tu husu, na kterou se mnozí těší, nejde o víno, které prolijete hrdlem a rozjasní váš den, ale o to, abychom sv. Martina, až tento den 11.11. přijde, brali sami pro sebe jako výzvu něco na svém životě změnit a dát druhým alespoň úsměv, který prozáří jejich čas. Budou sněhové vločky…?
Pro Kartářky světla Hm
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohodlně po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.
Odkud se bere jasnozřivost
O spánku a snech
Anděl strážný pana Matěje
Barvy a jejich vliv na člověka
Proč jsou děti 21.století neposedné a jak to souvisí s čísly
Jak funguje čas a co je vlastně čas?
Jak si splnit svá přání 8. října při magickém úplňku
Zbavte se problémů při podzimní rovnodennosti
Co je to aura?
