dech

Jak dlouho vydržíte bez dechu? Kratší či delší dobu, ale pak zas nutně musí nastat nádech, nelze jinak… Dech nás udržuje živé, drží nás naživu. Dech je život. Je jediným, co skutečně máme.

Přestože je pro nás zásadní, nevnímáme jej, často ani nevíme, že je. Nevšímáme si jeho tepu, hloubky ani rychlosti. Ani to, že je tak moc důležitý. Dokud fungujeme, považujeme dech za přirozenost, která nám patří, kterou máme k dispozici. Když dech ztrácíme, hluboce si uvědomíme, co pro nás vlastně znamená… Ostatně jako se vším. Co máme u nosu, pod nosem, každý den přirozeně, to nevnímáme příliš zřetelně. Až když danou „věc“ ztrácíme, začneme bojovat. Paralela s láskou…? Začněme oceňovat včas všechno, co máme. Nečekejme, až na nás osud zaťuká a vyžádá si vstup do našeho hájenství…

Dech. Nepečujeme o něj žádným způsobem. Prostě je. Kdybychom o něm musely neustále přemýšlet, asi ten život neudýcháme, máme přece tolik starostí a věcí k řešení…, kde na to vzít čas? Říkáte si. Ale můžete trénovat správný postoj k dechu, můžete trénovat JAK…

Možná jste už od někoho zaslechly – dýcháš špatně! Uf. Jak se dá dýchat špatně, když je to přirozený děj? Pojďme se na dech „podívat“… Dýchat dobře. Co to vlastně znamená?

Správný dech okysličí tělo, přinese mu osvěžení, radost a zdraví. Co se na dechu dá zkazit? Všechno, dalo by se říct. Tím, že jsme skoro celý den zkroucené ve statické pozici na židli před monitorem počítače (mnohé), zapomínáme dýchat volně a přirozeně. Máme málo pohybu. Jsme v tenzi (stažení) a ta uzavírá volný tok energií v našem těle. Tenze především v oblasti solar plexu znamená omezení pohybu bránice (která se tam nachází), jakožto hlavního dýchacího svalu. A když má bránice omezený rozsah pohybu, přivádí do těla mnohem méně kyslíku nedostatečným nádechem, tedy značně se zhoršuje kvalita dýchání. To má na svědomí naši únavu, méně energie a nechuť vyvíjet aktivitu. A různé zdravotní potíže. Pojďme to změnit.

Potřebujeme se vrátit k našemu prvotnímu, základnímu a přirozenému dechu. Správný dech je klíčem ke kvalitnímu životu. K pevnému zdraví. Ke klidnému a vědomému bytí. A také lásce… Jak chcete „udýchat“, když se vám rozbuší srdce při pohledu na svého milého…? Nebo když s ním netrénovaná vyrazíte do hor…? 😊

Meditace. Slovo, které u některých žen vzbuzuje zvědavost, protože meditovat ještě nezkusily, u některých pochybovačnost, vzhledem k tomu, že se jim nepodařilo se dostatečně uvolnit a u některých klidnou záři, protože ví, o čem to je…

Klidně se usaďte na zem, podložku, koberec…, do tzv. tureckého sedu, pro znalejší do polo či plného jogínského sedu, kdy se kříží nohy před sebou, sedíc na malém či větším polštářku, jenž vyrovnává postavení páteře, hlavně pánve. Páteř tvoří osu celého těla, její postavení je důležité, aby tělo sedělo správně. Uvolněně, a přesto pevně jako skála. Ruce nechte volně položené na kolenou, či spjaté do pozice misky v oblasti tantien (centrum energie a síly, tři prsty pod pupkem). Horní polovinu těla včetně hlavy srovnejte tak, jakoby vás seshora uprostřed hlavy něžně táhlo cosi vzhůru. Žádné hrbení! Rozostřený pohled směruje cca metr před sebe dolů, ale na ničem neulpívá.

Soustřeďte se na svůj dech. Prociťte ho naplno. JSTE DECHEM. Vnímáte jen svůj dech. Ponořte se do něj… a nechte jej volně plout.

Přirozený nádech, jak tělo potřebuje (nejlépe do bříška) a výdech, co volně a bez úsilí proudí ven nosními dírkami a je cca dvakrát delší než nádech. Tam na konci nastane důležitý bod, území nikoho. Nádech, výdech, dechová minipauzička před dalším nádechem. V té malé nenásilné pauze je vše. Je mostem pro pochopení nekonečna. Tam zažijeme to krásné obejmutí „neviditelného“. „Sedět v náruči boha“. Tam zakusíme pravou podstatu bytí. Nehledě na to, že si zlepšíte vztah nejen s tělem, ale hlavně s duší… Pochopíte a uchopíte pevněji svůj život. Zkrotíte své myšlenky. A prozáříte, ozdravíte tělo.

Pokud běžně dýcháte mělce, rychle a povrchně (zapojujete pouze plíce), vaše konání tomu odpovídá. Jste nervózní, nestíháte, jste ve stresu, necítíte se ok. A naopak. Pokud je váš dech plný, hluboký (do bříška), máte více energie a jste klidnější. Takovéto dýchání pomáhá od stresu, vybřednutí ze stresu…, ve kterém se mnohé nacházíme nezdravě dlouhý čas. Dechem život začíná i končí. První nádech a poslední výdech. Mezi tím je kupa radostí, starostí, výher, proher, lásek a učení se. Krásná cesta, lehká i těžká zároveň. Nelze z ní sejít. Lze si jen říct, teď to zkusím jinak. Lépe, vědoměji. Spolu s dechem…

Naslouchejte svému tělu. Ví, jak dýchat, aby to bylo správné právě pro vás. Vždycky to ví… a vždycky to dává najevo. Stačí pochopit…

Pro Kartářky světla Hm

Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohotově po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.