Tomuto bych snad nevěřila, kdyby to nebylo tak krásné a pravdivé…Anička má pytel s takovými zážitky a my tak asi novou rubriku…
Svůj zážitek s tajemnem s námi sdílí naše kartářka Anička
Člověk má v životě různé touhy a přání, a někdy doslova nutkání poznat některé věci, aniž by ho kdo do toho nutil. Já v době minulého režimu, tedy mého zralejšího mládí jsem dostala touhu přečíst si Bibli, ale v té době to byl poměrně velký oříšek takovou zakázanou knihu sehnat. Tak jsem se všemožně všude ptala a rozhodila sítě po všech známých, až jsem se dostala ke kontaktu na jednoho studenta, který měl možnost mi tu knihu sehnat. Ovšem tehdy ještě nebyl ten správný čas, abych tu knihu měla číst, což jsem pochopila až zpětně.
Mezi nebem a zemí existují věci, které nejdou ani potvrdit, ani vyvrátit a nad nimiž lidský rozum zůstává stát.
Do života se mi zkrátka dostávaly různé překážky a okolnosti tomu zkrátka nechtěly, bránily mému setkání s oním studentem všemožně tak, že se kniha musela odložit na jindy. Asi tak za dva roky na to jsme hostovali na turné po Finsku. Tak se stalo, že jednoho dne brzy ráno někdo zaklepal na moje dveře. Byla zima i když bylo léto, zkrátka Finsko. V pyžamu jsem otevřela dveře, u kterých stál muž středních let a mluvil na mne jejich jazykem, což je pro mě absolutní tabu a neustále ukazoval na poznávací značku našeho auta, takže jsem po chvíli pochopila, že když říká „Čekilajnen“ mysli tím asi, že jsme Češi. Vyšla jsem ven a snažila se pochopit co chce, co mi ukazuje, přičemž ten muž stále něco říkal a dával mi igelitovou tašku s něčím do ruky, kterou jsem já od něj nechtěla vzít, ale vnutil mi ji, poděkoval a odešel. Já nechápavě zírala, že děkoval on. Se slovem „Kitos “ se rozloučil, (což je finsky děkuji, to jsme se naučili, pozdrav a poděkování) celá zmrzlá jsem zalezla zpátky.
Moje sestra, která v tu dobu byla u mě na dovolené, se ptala, kdo to byl tak brzy po ránu a co chtěl. Říkám, že nevím, kdo to byl, tašku jsem otevřela a naprosto ohromená jsem tam stála a mlčky jsem z té tašky vyndala dvě Bible. Obě jsme byly v šoku. Knihy jsou sice ve slovenštině, ale i my byli tehdy ještě Československo. Nevěřícně jsme se sestrou na sebe zíraly, že přinesl Bible dvě, protože Češi jsme tam byli celkem čtyři.
Já jsem najednou věděla, že to je znamení, a že někdo nahoře to zařídil, aby se ta kniha ke mně konečně dostala, že přišel ten správný čas si ji přečíst.
Když mi někdo říká, že takové věci neexistují a že vše je jen souhra náhod, jen se usmívám a vím své.
Nevěřte lidem, kteří vás chtějí připravit o tahle znamení a indicie, které vám někdo shůry posílá, jenom proto, že oni sami tomu nevěří.
Zázraky se dějí jen těm, co na věří.
A pamatujte, že mezi nebem a zemí existují věci, na něž my lidé nemáme žádná vysvětlení, a která nemůžeme ani vyvrátit a nad nimiž lidský rozum zůstává stát.
Věřte tomu, že když něco opravdu z hloubi duše chceme, celý vesmír se spojí, aby nám v tom pomohl.
Bohužel dnes žijeme v době, kdy technologie digitálního světa lidem dává klapky na oči a jen těm, kteří se probudí zpátky k intuitivnímu vnímání světa je umožněno skutečně vidět.
Já mám svůj rituál, meditaci, modlitbu každý den před spaním děkuji „TOMU „, kdo jenž tady všemu velí, ať už mu říkáme jakkoli Bůh, Vesmír, či Příroda. Děkuji s pokorou za všechno, co mi v životě bylo umožněno, ale i zamítnuto, všechno je totiž jak má být. Kdo pochopí, žije se mu snáz, kdo nepochopil má ještě před sebou dalekou cestu. Věřte své intuici, ona vás vždy vede správně.
Ať se Vám všem dobře daří, mějte slunci v duši a v srdci lásku.
Vaše kartářka Anička.
Samuelčiny šamanské vzkazy pro všechna znamení na týden 2.-8.2.
Zamilovaní – karta osudu
Karta týdne od 2.2. je Páže mečů. Umí i nemožné
Týdenní horoskop 2.2.-8.2. Uran nám rozšíří obzory. Odhodíme závaží
Rok Koně – čas odvahy, zkoušek a zasloužených odměn
Úplněk ve Lvu 1. února 2026
Úplněk ve Lvu posvítí na originalitu
O rostlinách čarodějnic. Mají dvě tváře?
Víkendový horoskop: Úplněk ve Lvu dodá sílu
Horoskop na únor 2026
