Má matka vždy pravdu?

Sdílejte nás

Samozřejmě, že… NE. Na pravdu nemá nikdo patent, jak se říká. A už vůbec ne z titulu rodičovství nebo prostě tím, že je někdo starší než my. Důležitá je moudrost daného člověka, míra jeho zkušeností. To, jak dlouho už „bloumá“ věky a co si z toho vzal s sebou na cestu… Jak moc se poučil.

Co je svět světem, jednotlivé generace mají svůj „rozum“, svůj náhled na to, jak žít, jak dělat věci po svém, samozřejmě jinak než generace před nimi. Je to přirozený vývoj. A určitý druh rebelie těch mladších (ale ne nutně těch méně zkušených). Nezapomínejte, že zde nejsme v posloupnosti stáří duší, ale pouze stáří lidském, stáří pozemského těla. Duší může být puberťák či lidské mládě mnohem dále než my. A statečně se brání vyřčeným, z jeho pohledu moudrého, našim rádobypravdám či již dávno překonaným pravdám a výrokům. Svět je vždy jen tady a teď. Vše se mění. To ať máme vepsáno pod kůží.

Můžeme se od našich mladých, malých a rostoucích učit. Což se nám mnohdy silně nelíbí. Bývají v některých oblastech dál než my, minimálně v uvědomění si svých dávných umů a vědomostí. Už tací přišly. Mají velká očekávání. A velké plány, jak žít zcela jinak, jak překonat přežilé a nedostačující věci, ve kterých jsme žili a vyrůstali my. Vidíme, jak mizí svět, na který jsme byli zvyklí, pod rukama. Nebraňme se. Plynout jako řeka. Obtékat ostré kameny a překážky na cestě podemílat pochopením pravého účelu… Proč tu jsou. To je moudřejší než tisíc marných bojů.

Objevujme neustále nově to, co kolem nás opravdu funguje, ale fugovalo to i v dávných tisíciletích. Pradávnou moudrost. V každém z nás je její špetka. Pokud s ní budeme „solit“ náš život a pokrm druhým, bude se paradoxně rozrůstat, bude růst…

A naše maminky? Jsou v dnešní době více než zmatené. Mějme soucit. To, co platilo, už neplatí a nová pravidla žití nejsou zcela jasná. Mnohé maminky se po celý život nestačily přeorientovat na jiný styl, na hledání smyslu života, na hledání sebe sama. A jak ztrácí půdu pod nohama, snaží se být tím víc prospěšné. A mít pravdu. Zoufale touží po tom, aby někdo obdivoval, jak jsou moudré a mohou nám, tedy generaci mladší, nabídnout své dary. A my je povětšinou odmítáme. Dary, které k nám míří. Protože jsou na jiné vlně než my, nesouladí s námi, jsou na jiné „frekvenci“, v odlišné energetické hladině. Nastává „souboj“ generací. Který vlastně k ničemu není. Jde jen o „střídání stráží“… Jdeme stále dál a výš ke hvězdám…, poeticky řečeno. A někdo se zuřivě brání změnám…

Někdy je to znát o to více, když žijete spolu s rodiči pod jednou střechou, a také se svým partnerem, manželem. Ať rodiči vašimi či „jeho“. Heslo „matka má vždy pravdu“ se zpravidla transformuje na „tchýně má vždy pravdu“. Nebo na „moje matka to dělala a dělá vždy tak a tak.“ Na to jsou veškeré argumenty krátké… a jen ničí manželskou pohodu.

Nedejte se. Nemyslím boj či soutěžení v pravém slova smyslu. Ale ukažte, že jste neopakovatelný originál, a proto je koneckonců váš milovaný právě s vámi… Jinak by mohl být jen s maminkou?! Jste spolu, tak se semkněte jako jednotka, která si skvěle rozumí a ví, že vše se neustále mění, tedy nic na světě není reálné dělat stejně den po dni po celý život. Leda by to bylo skutečně něco naprosto skvostného, hlubokého, moudrého a opakováníhodného… Je to taková věc? Pokud ano, pak si skutečně žádá následování… 😊

Stále se učíme. Od nejjednodušších věcí až po ty mystické, složité, vrstevnaté, duchovní. Nežijete život svých rodičů ani nikoho jiného. Máte nárok na svůj. Jiný, jedinečný, poplatný soudobé době velkých, převratných změn a Nového Věku. Maminky nemají vždy pravdu. Jen by jí vždy chtěly mít… a to je rozdíl.

Pro Kartářky světla Hm
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohodlně po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.