Žárlivost

Sdílejte nás

Kam to koukáš…?! Vy se znáte?! Komu píšeš…?! Kdo Ti volá…?! Jedny z mnoha vět, které od patologického žárlivce uslyšíte každý den. A to je jen začátek. Respektive začátek bývá jako sladká romance, na kterou jste čekala celý život. Neustále spolu, je milý, zábavný, galantní, šarmantní a je vám fajn. Jen si tak nějak nestihnete všimnout, že vás nenápadně odstřihává od rodiny, od přátel, od vašich koníčků a zálib. Jak dovedně splétá pavučinu, těsnou klícku, která bude vaším domovem. Až do chvíle, než se jednoho dne probudíte…

„Chce být neustále se mnou“, rozplýváte se kamarádce, která vám ještě jako zázrakem zbyla. Máte šťastný úsměv na tváři, ale už pomalu začínáte někde uvnitř cítit, že se smyčka stahuje. Že se nedá moc dýchat…, nedá se vlastně nic. Není prostor pro sebe, na sebe, pro živoucí radost. Tak ráda byste znovu šla na dámskou jízdu, navštívila příbuzné, dávné přátele, nebo jen tak sama na procházku, jógu… Ale kdepak! „Přece můžeme být spolu doma, miláčku!“, namítne. „A kamarádky jsou stejně hloupé můry (možná něco horšího), co jen pomlouvají mužské, a přitom vlastně hledají milence…“, uslyšíte jako omámená. „Příbuzní mají kupu ječících, nevychovaných dětí a žádný vkus! Proč bysme tam vůbec jezdili? Neber si tu sukni, je moc krátká! Chceš, aby všichni slintali, co?!“ Ani se nezmůžete na odpor…

A co vy, slečno? Neustále si před očima přehráváte katastrofický film o tom, kde je, když není s vámi? Takových krásných žen všude kolem…, kolegyně v práci, lačné děvy ve fitku, na ulici, kdo by odolal? Ženská žárlivost si nic nezadá s tou mužskou. Je stejně krutá a stejně nesmyslná. Ženy jsou ještě mnohem vynalézavější v tom, kterak svého partnera sledovat, obtočit jej jako krajta na lovu a dohnat k naprostému znechucení ze společného života plného křivých obvinění a neustálých žárlivých výlevů. Že jste nikdy nenakoukla do cizího mobilu, e-mailové schránky či neslídila milému na FB? Opravdu? Je vidět, že jste vyrovnaná, zdravě sebevědomá a víte, o čem skutečná láska je. Láska totiž žárlivost nepotřebuje. A už vůbec ne jako důkaz hlubokých citů. K čemu že je tedy vlastně žárlivost?

Nenechte se mýlit. Žárlivost není důkazem Lásky. Je jejím hrobníkem.

Žárlíte ve vztahu? Čeho se bojíte? Co nemáte zpracováno? O čem je váš obrovský strach a nejistota? Znovu a znovu je třeba si připomínat: čeho se bojíte, to do svého života silně přitahujete. Kam jde pozornost, to sílí… Chcete si přitáhnout situaci, kdy vás opravdu partner či partnerka zradí, podvede, opustí? Ano? Pak přidejte na intenzitě svých žárlivých projevů, které nemají reálné opodstatnění. Bude to rychlé… Tedy v mnoha případech.

Možná to nevíte, ale žárlivost vyrůstá z nízkého sebevědomí. Čím je sebevědomí daného člověka nižší, tím se intenzita jeho žárlivosti zvyšuje. Jak moc tomu dnes nahrávají sociální sítě, kde „seznámit se“ je tak jednoduché! Mnozí si tak masírují své ego a následně se bojí, že partnerka či partner dělají to samé, ne-li něco horšího ve fyzické rovině. A začnou slídit, pátrat, hledat „zaručeně pravé“ důkazy skutečné nevěry. Žárlivé scény se stanou denním rituálem. Dostanou strach, že existuje někdo lepší, s kým ten druhý bude sdílet čas, prostor, a nakonec i život. Strach se vplíží do života a nedá spát. Kde je teď? S kým…? Proč nebere telefon? Zase služební cesta…? Kam, co, proč…?

Se žárlivcem se žít nedá. Ať muž či žena, svůj protějšek dusí, až udusí i poslední jiskřičky zamilovanosti a lásky. O úctě ani nemluvě. Čím více někoho „honíte“, tím více utíká… Co pak zbývá? Zkusit transformovat svůj strach a zasuté bloky, vyklíčené mnohdy už v dětství. Pokud nemáte chuť se měnit, pak je pro druhého často jedinou možností už jen rozchod, rozvod. Proč se nechat trápit? ALE, jestliže se nehnete z místa a neposunete se, vaše příští vztahy budou o tom samém, na to vezmte koblížek. Tato cesta za sebou nechává jen spoušť a vyprahlou krajinu bez života. Zas a znovu.

Stejného ranku je žárlivost na mladšího sourozence, na kolegy v práci, na úspěch druhých… Základem je vždy strach, vnitřní nejistota, rozklepaná kolena. Strach ze ztráty, neúspěchu, opuštění, z toho, že nejsme dost dobří. Stojí za to nalézt jinou cestu. Tato je obrostlá trny a nikoho nepřinutíte, aby ji s vámi dlouhodobě sdílel. Jen v prvotním okouzlení… Láska léčí, hojí, povznáší, žárlivost „zabíjí“. Symbolicky a dosti často i doslovně. Kterou cestou v životě chcete jít…?

Pro Kartářky světla Hm

Foto: Shutterstock

PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohodlně po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.