Proč se věří, že je jmelí magická rostlina, která přináší do našich domovů štěstí, proč si doma postavit Betlém. Věděli byste kdy bylo stavění Betlémů zakázané? A také si připomeneme z čeho vychází naše tradice Mikulášské nadílky.
Jednou z velmi důležitých předzvěstí vánočního období, zejména pro děti, je Mikuláš.V předvečer svátku tohoto světce, 5. prosince, chodí po městě Mikuláš v doprovodu čerta a anděla, navštěvuje děti a rozdává jim dárky. Nejdříve se ovšem zeptá, zdali byly hodné, a pokud ne, musí slíbit, že se v příštím roce polepší.
Mikulášská tradice vychází z legendy o svatém Mikuláši – biskupovi, který žil ve 4. století v Malé Asii a byl proslulý svým zbožným životem a dobročinností. Zvyk velmi zlidověl a k postavě Mikuláše, oděného do dlouhého pláště a s berlou v ruce, se přidal ještě čert a anděl jako představitelé protikladu dobra a zla.
BETLÉM
Zvyk stavět na památku Kristova narození jesličky, kterým se podle biblického města, kam přišli Josef s Marií, říká betlém, bývá tradičně spojován se sv. Františkem z Assisi. Ten v roce 1223 u Greccia ve střední Itálii sloužil půlnoční mši 24. prosince pod širým nebem u jeslí, k nimž byl přivázán vůl a osel. Nešlo tedy o betlém v dnešním slova smyslu a už autor první české monografie na toto téma stochovský farář Karel Procházka o mši u Greccia mluví jako o jesličkovém mysteriu, v němž další badatelé vidí základ pozdějších vánočních her. Původní totiž byla úcta k jeslím, v nichž měl Ježíš po narození spočinout. Podpořená ještě přenesením dřevěných betlémských jesliček před obsazením Palestiny muslimy v polovině 7. století do Říma, kde byly uchovávány v kostele S. Maria Maggiore (původně nazývaného S. Maria ad praesepe). Z našeho regionu je jako nejstarší uváděno vystavení takovýchto jeslí připomínajících Kristovo narození v kostele v Buštěhradě po roce 1570.
V Praze byl první betlém postaven pravděpodobně v roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta. Jak vypadal, nikdo přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky začaly šířit do dalších kostelů a klášterů.
Ke konci 18. století, v době osvícenství, jesličky opustily kostely a ujaly se na vesnicích i ve městech mezi prostým lidem. K základním figurkám – Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům – si lidé přidávali i další postavy ze svého nejbližšího okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny. Materiály, z něhož se betlémy stavěly byly rozmanité.
Zvyk stavět betlémy patřil tedy k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Betlém byl symbolem vánoc, ale v 19. století byl postupně vytlačován vánočním stromkem, který se nakonec stal novým symbolem vánoc. Současné vánoční výstavy betlémů však ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Celé dění v českém betlémářství sleduje České sdružení přátel betlémů se sídlem v Hradci Králové a sedmnácti místními pobočkami, a které pořádá výstavy betlémů
Betlémy v domácnostech
Do domácností se zvyk stavět betlém rozšířil až na sklonku 18. století v souvislosti s josefinskými reformami. Císař zakázal stavění betlémů v kostelech, protože jde podle názoru osvícenců o zvyk naivní a církve nedůstojný. Lidem ale zobrazení biblického příběhu o narození Ježíše Krista v betlémské stáji chybělo, a tak si začali tuto scénu zobrazovat doma. Samozřejmě podle svých schopností a z materiálu, který byl při ruce. Jako kuriozita je v literatuře zmiňován hornický betlém z Kladna, jehož figurky byly vyřezány z uhlí.
Domácí výroba betlémů zasadila biblický příběh do typické české krajiny a také postavy, které – s výjimkou sv. Tří králů – přicházejí s dary k Ježíškovi, jsou oděny do českých lidových krojů, které odkazují k době vzniku toho kterého betléma. V hornických regionech se tak mezi pastýři a řemeslníky objevují i horníci v parádních uniformách. Dokladem zručnosti betlémářů byly betlémy mechanické s pohyblivými postavami, točícím se mlýnským kolem, nebo tekoucí napodobeninou vody. Podle sdělení Ferdinanda Velce v letech 1872-5 ukazoval jakýsi havíř v Pcherách mechanické jesle pohybované klikou. V letech 1992 a 1994 vystavoval v kladenském zámku betlém s pohyblivým mlýnským kolem Ladislav Šíma z Velkého Přítočna.
Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka. (4.12. – musí se hodně topit).
Jaké je počasí na sv. Barboru, takové bývá až do vánoc.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
- 12.
Svatý Mikuláš splachuje břehy (pršívá).
O sv. Mikuláši snížek často práší.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
- 12.
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
JMELÍ
Jmelí patří vedle stromečku také k vánocům.
Této věčně zelené rostliny si povšimli již naši předkové. Připadala jim tajemná – vždyť roste vysoko v korunách stromů a její plody, bílé bobule, se podobají perlám a dozrávají právě v prosinci. A protože bylo tajemné, mělo mít i kouzelné účinky. Věřilo se tedy, že chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům. Věřilo se, že přináší štěstí stejně jako podkova nebo čtyřlístek.
Podle Keltů zajišťuje plodnost, proto se pod ním dodnes líbáme. Navíc přináší do domu štěstí, odvahu a lásku. Také bylo symbolem svobody, neboť není ani strom, ani keř.
Ve středověku se používalo jako významná léčivá rostlina a moderní věda léčivé účinky jmelí potvrdila. Jmelí obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se z něj získávají tyto látky k výrobě léčiv proti arterioskleróze.
O jmelí také existuje mnoho legend. Podle jedné bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom prý hanbou seschl, aby se přeměnil v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kdož pod ní projdou. Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, a nikoliv tomu, kdo si jej koupí sám.
Jmelí je rozšířeno po celé Evropě jako cizopasník v korunách stromů jehličnatých i listnatých. Semena roznášejí ptáci, zejména drozdovití na stromy trusem, kde rostlina zapouští kořínky do kůry stromu a živí se jeho mízou.
Jmelí je stále zelená, keřovitá a polocizopasná rostlina, může být až 80 cm vysoká. Roste na stromech. Listy jsou v párech, kožovité, vstřícně kopinaté a vytrvalé. Květy v úžlabí vidlic jsou zelenavě dvoudomé v klubku a plodem je bílá bobule se srdčitými semeny.
Již ve středověku se jmelí používalo jako významná léčivá rostlina a dnešní věda léčivé účinky jmelí potvrdila. Obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se z něj získávají tyto látky k výrobě léčiv proti arterioskleróze.
Kvete v březnu a v dubnu.
Vánoční jmelí roste na listnatých stromech, jejichž listy na podzim opadávají a jeho užívání jako dekorační vánoční rostliny se do Evropy rozšířilo z Anglie. Tento zvyk se u nás dodržuje dodnes a lidé stříbrné, zlaté či zelené snítky jmelí připevňují k lustru či dávají do váziček na stůl
Kouzelné Vánoce přeje Miroslav Musil
Zdroje:
http://www.kidsland.cz/, http://www.pleva.cz/news/vanocni-zvyk-pousteni-plovoucich-svicek-lodicek; Čeněk Zíbrt Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní; Ileana Abrevová Bílá magie; http://ona.idnes.cz/advent-ma-spravne-mit-fialovou-barvu-dvv-/spolecnost.aspx?c=991129_103106_vanoce_jup; Cassandra Easonová Dobré kouzlo na každý den; Kurzy rituálů, biotroniky a bílé magie v Praze, Brně, Červené Vodě a Jihlavě z let 2001 až 2016; http://www.cestazivota.cz/clanek.php?idc=31; http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=754%3Az-pranostik-pedpovdi-a-kalenda&Itemid=66; http://www.vanocevpraze.cz/cs/prectete-si/stromecek-a-stedry-den-10896; www.Wikipedia.com
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohotově po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.
Andělské karty: Mystický nástroj pro duchovní vedení
Samuelčiny šamanské vzkazy pro všechna znamení na týden 23.2.-1.3.
Karta týdne 23.2.-1.3. je Král disků. Umí šťastné náhody
Zpověď milenky aneb Když je muž trofej
PES v roce Ohnivého Koně: Konečně se budete cítit jako šéf
Týdenní horoskop 23.2.-1.3. Merkur v konjunkci s Venuší přeje citům a empatii
Rituál ohně a přeměny chudoby v hojnost s runou Nauthiz
Odpustit není lehké, ale ne nemožné. Opravdu bychom měli odpouštět?
Láska nebo iluze?
Andělský horoskop 19.2.-18.3.
