Listopadové mlhy a přízraky

1. listopadu se říkalo: Jak na Vše svaté, tak měsíc po té.

Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.

Často jsou však také mlhy. Když se země zahalí do mlhy, svět se nadechne mezi dvěma světy – mezi realitou a snem, mezi minulostí a přítomností. V mnoha kulturách byla mlha chápána jako závoj oddělující svět živých od říše mrtvých. Věřilo se, že v ní bloudí duše zemřelých i bytosti z jiných sfér.

Existují dokonce lidé trpící takzvanou ho michlo fobií, tedy chorobným strachem z mlhy, kteří reagují panikou už jen na samotnou představu, že by se s ní mohli setkat.

Odložené lety, ztichlé silnice, prázdné cesty – jakmile se svět ponoří do mlhy, něco se v nás probouzí.

Člověk si uvědomí, že se ocitl v prostoru „mezi“. Není tu den ani noc, jistota ani nejistota – jen podivné prázdno, které svírá i láká zároveň.
Tento prastarý, instinktivní strach z mlhy v sobě nese otisk paměti našich předků. Kdysi totiž mlha znamenala ztrátu orientace, hrozbu ztracení i neviditelnou přítomnost něčeho cizího.

Od dávných časů se věřilo, že v mlze přebývají duše a přízraky.

Byla bránou mezi světem lidí a říší mrtvých. V severských mýtech se mluví o Niflheimu, zemi mlhy a chladu, z níž vzešel život i smrt.

Zatímco v keltské tradici se objevuje Tuatha de Danann – božský národ mlhy, který uměl mizet i zjevovat se podle vůle.

Říká se, že se jejich kroky ztrácejí ve vzduchu, že se objevují v hustých oparech, když se svět na chvíli zastaví. Ti, kdo je spatří, mívají pocit, že se dotkli jiného času.

Mlha není překážkou – je bránou.

A za ní začíná nový pohled na svět i na sebe samotné Mlha je symbolem vnitřního zmatku, ale i očisty. Když zakryje zemi, zastaví čas – a v tom tichu slyšíme sami sebe.

Je to okamžik, kdy se člověk učí rozpoznat světlo, které svítí zevnitř.

Stejně jako příroda se noří do ticha, i my se můžeme schovat do vlastního nitra, abychom znovu nalezli jasnost.

Blíží se svátek zesnulých a hřbitovy září svíčkami.

Je to okamžik, kdy můžeme vyslat tichou modlitbu lásky těm, kteří tu již nejsou.

Stačí zapálit svíci, zavřít oči a nechat plamen promluvit místo slov. Každé světlo, které rozžehneš, se dotkne duše, jež si tě pamatuje.

 

2. listopadu vzpomínáme na ty naše blízké, kteří odešli na druhý břeh. Zapalujeme světlo pro duše, které odešly

Luna v konjunkci se Saturnem a Neptunem ještě  umocní naši mystickou a zasmušilou náladu.

Dnešní den nese tichou hloubku a vzpomínku.

Měsíc se spojuje se Saturnem a Neptunem – dvě planety, které stráží čas a duši, pevnost a víru.

Je to chvíle, kdy se hranice mezi světy stírá.

Kdy se ti, které milujeme, přibližují tak tiše, že je možná cítíme jen dechem.

Večer, až se den zklidní, můžete zapálit svíčku – malý plamínek světla, který vede cestu.

Položte jí v ohnivzdorné nádobě ji na stůl, přikrytý bílým ubrusem, vedle fotografie těch, kteří zůstali ve tvém srdci.

Napište jejich jména, kolem vytvořte z kaštanů srdce a řekněte prostě:

„Světlo ode mne, pokoj pro tebe.

Vděčnost a láska – to, co spojuje, neumírá.“

Zapalte vonnou tyčínku, či aromalampičku, ať  vůně vystoupá vzhůru jako modlitba.

Na stůl přideje k nim chryzantému – květinu věčnosti.

A chvíli jen seďte v tichu.

Dýchejte.

Vnímejte, jak se mezi světy rozlévá klid.

 

Vložte květ do vázy a nechte ho tam přes noc.

Ten drobný rituál nese úlevu duším, které odešly – a zároveň ti přináší mír.

Protože světlo, které zapálíte pro druhé, vždy rozsvítí i kousek Vás.

 

Modlitba pro duše, které odešly

„Volám světlo, které nehasne,

ať najde všechny, kdo šli přede mnou.

Obklopte je láskou, pokojem a tichým klidem.

Ať jejich cesty vedou skrze hvězdy k míru.

Ať v mém srdci zůstane vděčnost,

ne bolest.

Ať světlo, které dnes zapaluji,

přinese úlevu jim — i mně.“

 

Pro Kartářky světla Hel

Foto: Shutterstock

PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy po ruce, tak jako váš telefon.  Rády vám odpoví.

Víkendový horoskop: Luna v Kozorohu pozorně naslouchá

V pátek 18. září nám Merkur, v opozici se Saturnem radí věci dotahovat. Luna ve Střelci bude sice ctít objevovat svět, nicméně sobotu ráno doputuje ...

Ženská sexualita: Přitažlivost, která vychází zevnitř

Ženská sexualita není pouze otázkou vzhledu ani toho, jak nás vnímají druzí. Souvisí také s tím, jak se žena cítí ve vlastním těle, zda si ...

Fialový čaroděj mezi bylinami: Vřes

Vřes patří k nejznámějším podzimním rostlinám. Zdobí stráně i zahrady, ale jeho význam zdaleka nekončí u krásy. Už Keltové mu přisuzovali ochrannou moc, lidoví léčitelé ...

Tarotové kouzlo na lásku

Během přebývajícího měsíce nebo tehdy, když je Luna v Býku nebo ve Vahách, ale můžete i tehdy, když cítíte, že je ten správný okamžik, pomažte ...

Andělský horoskop od 17. 9. do 16. 10.

Živel země BÝK – Vaším Andělem strážným je Asmodel Nastupující podzimní období může mít u vás vliv na psychiku. Pozor na prudké změny nálad. Musíte ...
/ Články

Lilith v astrologii: Kde se ukrývá naše nespoutaná síla?

Lilith patří k nejzáhadnějším bodům astrologického výkladu. Bývá spojována s nezávislostí, instinkty, potlačenými stránkami osobnosti i silou, kterou v sobě možná teprve objevujeme. Její postavení ...

Kouzelné bylinky našich babiček: Na podzim měly chránit domov, přivolat štěstí i lásku

Podzim je odjakživa časem, kdy se lidé více obraceli k domovu, přírodě a starým tradicím. Naše babičky dobře věděly, že bylinky nemusí patřit jen do ...

Samuelčiny šamanské vzkazy na týden 14. 9. -20. 9. pro všechna znamení zvěrokruhu

♎ Váhy • ♉ Býci • ♋ Raci Téma týdne: Mějte v záloze další plán Tento týden můžete mít pocit, že je toho na vás ...

Karta týdne od 14.9. je Viselec. Učí nás jinému přístupu

Ryby, můžete si myslet, že to, co se vám nyní děje není pěkné. Ve skutečnosti je to pro ne ta nejlepší cesta, která vede k ...

Týdenní horoskop  14.9.-20.9. Venuše s Plutem pomohou vnímat ukrývané emoce

Pondělí 14. září bude Merkur ve znamení Vah v trigonu s Uranem v Blížencích a společně podpoří kreativní uvažování a rozvoj spících talentů. Speciálně práce ...
Příspěvek byl publikován v rubrice Články se štítky , , a jeho autorem je Helen Stanku. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: Helen Stanku

Jsem kartářka, která s kartami dospívala. Karty byly vždy mými kamarádkami a také mne štvaly. Hádala jsem se s nimi. Zkoušela jsem je obměkčit a časem jsem pochopila, že musím začít u sebe. Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energie člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás.