Podzimní rovnodennost

Publikováno 22.9.2022 | Autor: Helen Stanku

Víte, čím začíná podzim? Ano, samozřejmě, tím, že se ochladí, řeknou vtipálci… A ten astronomický? Kdo uhodl bez dívání do kalendáře 23. září v 03:05, vyhrává… 😊

Tento den jsou den a noc stejně dlouhé, poté se láme podíl délky noci, která začne převažovat a dny se nám počínají krátit. Tedy máme čím dál méně času na letní radovánky, byť by tomu počasí odpovídalo svou nádherou. Ještě chvíli se chceme slunit, opalovat, koupat a radovat z krásných dnů…, většinou prosebně žadoníme „tam nahoru“ či u pánů meteorologů. Čas je ale nemilosrdný. Sem tam nám přivane první podzimní lístek, ať stále ještě zelený, či počínající se kouzelně zbarvovat… Síla slunečních paprsků postupně slábne a přichází pro někoho nejhezčí období roku – tzv. babí či indiánské léto plné létajících pavučinek a pavoučků. Samozřejmě pro štěstí… Stále ještě tak máme příslib slunečního kotouče, který trochu něžně a tlumeně svítí na cestu…

Poeticky řečeno, nastává čas dozrálých plodů a sklizně toho, co člověk zasel. V té reálné i symbolické rovině. Sklidíme, co jsme zaseli…, je pozdě chytračit. Každému, co jeho jest.

Ve vzduchu je cítit přicházející chlad. Plíží se k nám nenápadně tma. Ráno a večer už jsou nejen meze studené a neradno s nimi žertovat tak, jako v plném létě. Je dobré být v souladu s jednotlivými úseky roku. Nejít proti proudu, nacítit se na šepot přírody a její cykly. Pak můžeme čerpat její nezdolnou sílu, a ne ji ztrácet aktivitami, které se tak docela nehodí do podzimního cyklického plánu. Co vlastně s podzimem?

Hledejme svou vnitřní moudrost, která spí pod nánosem každodenního shonu. Jako Šípková Růženka, která čeká, kdo ji probudí. Buďme to my, co získáme vhled a vylovíme z podzimních vod naše dary a požehnání. Možná s něčí pomocí, možná s náhlým prozřením a možná tím, že se v nás probudí touha začít snít s otevřenýma očima. Vysnít si svůj reálný svět tak, jak bychom ho rádi. Právě v den podzimní rovnodennosti.

Léto s vnímáním ostře nasvíceného světa se postupně překlopí do podzimních dnů zahalením do barevné palety moudrosti a jakoby lehce rozmlží vše co je kolem. A tím, jak vrcholí doba sklizně, dozrání plodů, vše je jakoby plnější a na druhou stranu smutnější a vzdálenější. Jako by nám prchal život mezi prsty. Nebo jako po dobrém milování, kdy už není, co by mělo být řečeno či uděláno více. Naplnění poháru a pocit, z dobře vykonané práce. Vše je hotovo.

Jen se tak pomalu a zlehka rozhlédněte. Vše je v rovnováze. Země se každým dnem připravuje, až přijde zima se svou sněhovou peřinou. Čas podzimní rovnodennosti je časem sklizně a přípravy na dobrý spánek. Čas poděkování za dary, které nám Matka Země celý rok nabízí. Ocenění těchto darů je příležitostí k vyjádření díky z hloubi naší duše. Kdo vnímáme tlukot srdce Matičky Země, odvděčme se třeba jen tím, že prach obyčejně vzdáme DÍKY zahradě, která krásně plodí a vytváří nádherné útočiště před vnějším hlučným světem. Nebo vzdejme díky osetému balkónu, který svou zelení dává znát, že je zde klidný kout bezpečí a vlídnosti, kde lze spočinout mimo dnešní náročný kolotoč strachu a obav.

V rámci oslav úrody dávné národy včetně Keltů uctívali podzimní čas zejména jablky, kdy je pokládali dokonce na hroby zemřelých – místo květin, aby tak vyjádřili svou vzpomínku a blízkost… Jablíčko namísto květin, které se již dostaly za zenit toho nejlepšího? Dobrý nápad. Následovaly dobře známé a bohaté hodokvasy, a též ochutnávání prvních vín…, na což se mnozí velmi těší i dnes. Už jste měli první letošní víno? Napoví, o čem bude příští rok…

Pro Kartářky světla Hm

Foto: Shutterstock

PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohodlně po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.

4 nejatraktivnější znamení zvěrokruhu: Ženy v nich narozené oplývají nestárnoucí krásou

Každá žena získává s věkem specifickou krásu. Nejen tu, kterou vidíme navenek, ale především tu vnitřní. A ženy, které měly štěstí a narodily se v ...