Na Ukrajině se střeží dávné zvyky, obyčeje a také lidové pověry. Jsou regiony, jako Polesí, kde se léčí bylinkami, kouzly i modlitbami. Pomáhá se od zlých kleteb, radí i plní přání. Šeptuchy, babušky, či vědmy se o své vědění dělí s vybranými lidmi. Diktují jim svá kouzla, mluvená i šeptaná zaříkávadla a skrze dotyk předávají svou sílu a moc. Jsou svázané s pravoslavnou vírou a dodržují různé půsty, které posilují jejich schopnosti uzdravovat modlitbou. Věří, že skrze ně působí boží síla. Pokud by někomu odmítli pomoci, byl by to hřích. Jsou tam také čarodějnice, které pracují s pohanskou magií. Říká se, že když někomu chtějí něco nemilého provést, přiblíží se v podobě žáby a konají.
Před čarodějnicemi se lidé chránili tím, že si vyrobili brož z jehlice ozdobené červeným květem a nosili ji špicí směrem k zemi. Kdykoliv na člověka pohlédlo zlé oko, zachytil ho červený květ a jehla poslala jako hromosvod blesk do země. Jinde se chránili tím, že na oděv sepnuli dva spínací špendlíky do tvaru kříže.
Stejně tak, jako u starých Slovanů, jsou i tam květiny opředeny magickou symbolikou.
Stále zelený brčál barvínek s modrofialovými květy dokázal klidnit spory, usmiřovat a odbourávat nenávist nepřátel a posilovat přátelství. Vezměte dvě větvičky barvínku – pro sebe a pro druhého člověka. Pokud budete chtít, můžete je usušit a uchovávat v plátěném sáčku. V případě potřeby jím podarujte toho, po kom toužíte.
Na Ukrajině je barvínek symbolem věčné lásky, nesmrtelnosti lidské duše i splněných přání. Sázel se kolem obydlí, aby zajistil dlouhý a šťastný život a pokoj v duši po smrti. Drobná fialová kvítka si dívky vplétaly do vlasů, aby si navždy udržely milovaného mládence blízko sebe. Barvínkem se zdobily i svatební bochníky chleba, aby byl svazek šťastný a dlouhý. Magická síla barvínku pomáhala v tužbě po opětované lásce. Rostlinka dokázala vzbudit vášeň. Bylo k tomu však potřeba sníst okvětní list květiny (jedovatá).
Jedním ze symbolů Ukrajiny je slunečnice
Slunečnice pomáhá na klid a optimismus. Sejí slunečnici. Až vyroste a rozkvete, vrátí se do srdce víra, naděje a radost z možnosti být se svými blízkými. Vše, co zpřetrhala válka.
V jedné staré legendě se praví, že slunce chodilo po nebi se svými dcerami, které s radostí pozorovaly lidi pracující na polích, sadech a v zahradách. Nejmladší dcerka slunce se rozhodla uvít věnec z květů rostoucích v pšeničném poli. Tehdy tam uviděla pěkného mládence a zamilovala se do něho tak silně, že s ním zůstala na zemi. Láska však skončila a ona stále více tesknila po nebi. Hleděla v nebe s nadějí, že se někdy znovu vrátí k otci. Nakonec se rozhodla znovu se zvednout do vzduchu, ale její nohy už vrostly do země a nemohla se pohnout. Ze stezku po nebi stále hleděla ke slunci, až se změnila v květ slunečnice.
Historie, která se dneska tvoří před našimi zraky, vytváří další neobvyklé legendy. Na začátku války jistá Ukrajinka přišla odvážně k ruským vojákům a dala každému po hrstce semen slunečnic, prosíc je, aby semena dali do svých kapes. Proč? Aby po jejich smrti na svobodné, válkou poničené zemi květiny opět rozkvetly.
Pro Kartářky světla Hel
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy po ruce, stejně tak, jako váš telefon. Rády vám odpoví.
Růžová víla Eliška
O nalezeném zlatě a štastné cestě do Egypta
Svátky jara a rituály
Vědma, kartářka, čarodějka
Vliv planet na nás
Cikánské symboly
Stařenka
Příběh zaláskované Jitky, která nechtěla slyšet, co karty říkají
Andělské setkání
