Vděčnost

Za co jste v životě vděční…? Nemusíte chodit daleko. Zpravidla nejde o speciální věci, ale právě ty, které dost možná máme každý den před nosem, ale příliš nevnímáme, že by vděčnost byla na místě… Bereme je automaticky, zbystříme až poté, co nám zmizí z dohledu.

To, že nám každý den někdo udělá skvělou snídani, nebo oběd či večeři, že máme čisté, vyžehlené prádlo, že teče teplá voda, máme pohodovou rodinu, zdravě zlobivé děti, útulný byt či dům, skvělé sousedy, pevné zdraví…? Jsou to věci, co oceňujeme, ale tak nějak průběžně a mnozí ne vědomě, a hlavně ne moc. Vlastně je tak trochu očekáváme…

Jak jste tedy na tom s vděčností? Má tento pocit ve vašem životě své místo? Vděčnost si uvědomujeme u věcí, které najednou nejsou tak samozřejmé. Trochu nás to probudí ze zahleděnosti a náhledu „západního“ člověka na to, co je a mělo by být přirozené. Ale není. Při cestování třeba. Teplá voda, vůbec nějaká voda, káva, čaj…, pohodlná postel, teplo… elektřina, jídlo. Že nás někdo v cizí zemi vlídně přijme a pomůže nám. Že se domluvíme. Byť rukama nohama. Že nás mají lidé rádi třeba pro náš úsměv… Pokud se naučíme vnímat tyto základní věci vědomě a pociťovat vděčnost za to, že jsou nám k dispozici, začneme znovu oceňovat krásu země, přírody, jejích darů a „obyčejných“ věcí. Vděčnost za krásný úsvit, za barevný západ Slunce, jiskrný déšť a duhu na obzoru, za les plný vůní a energií… můžete popsat ještě mnoho stránek. Jako cvičení uvědomování si… 😊 Pokud máte tato slova před očima, dává to mnohem větší sílu, inspiraci a impuls ke změně.

Vděčnost za to, že se nám daří, jsme zdraví, šťastní, úspěšní… Ale i za to, že přišla nějaká nemoc, která nám pomohla dívat se na svět kolem s pochopením, hlubokým a nečekaným. Přišla nám odhalit a ukázat, co nám bylo do té chvíle skryto. Trochu zkosit naši vnitřní pýchu a naučit stát se vlídnými, přátelskými a vstřícnými. Empatickými. K sobě i druhým… Posunout se dál.

Můžete meditovat, vést si deník Vděčnosti, jak nabádají moudré knihy či kurzy, nebo si vymyslet jinou hravou metodu, jak dáte svou vděčnost najevo… Ale dejte. Je branou pochopení, že svět nám nabízí vše, co potřebujeme pro naše „nejvyšší dobro“, nejen v důsledku „chtění“ ega.

Představte si, že by ve vašem životě od příštího okamžiku chyběla: rodina, děti, partner, rodiče, práce, základní životní jistoty… Měli jste a už nemáte, najednou chybí…! Není to pádný důvod být vděční tady a teď za to, že tu všichni vaši blízcí jsou, že tu jsme…, za to, co v tuto chvíli máme…? I když to není zrovna procházka růžovou zahradou. Je to cesta vpřed. Vyjádřete vděčnost nahlas. Vykřičte to… S radostí a láskou a pochopením. Bez zlosti, zášti a nenávisti na cokoli a kohokoli. To nás jen brzdí a stahuje „dolů“ do bažin…

Naučme se vnímat a vyjadřovat vděčnost za život. Za to, že jsme dostali tu šanci tu být. Vděčnost přináší samé dobré benefity. Vyjadřuje, že jsme rádi na světě. Čím víc si vážíme života, tím jsme šťastnější. A život nám to vrací v dobrém. Vděčnost je poděkováním za to, čeho se nám dostává…, protože víme, že nic není jen tak…

Klidně si zkusme říct: „díky za každé nové ráno…“ a naplnit tímto pocitem celý náš vesmír. Hlavně pravdivě, na nic si nehrajte. Duchovní svět neoklamete předstíráním, hrou na moudrého. Na co myslíme, tím se stáváme. Tato energie z nás sálá nevědomky, nedá se zkreslit, pozměnit, upravit tak, abychom byli na oko v pohodě, hodná zlatíčka. Jsme taková malá koulička energií, těch, které jsou nám vlastní. Držme si pěsti, abychom dokázali žít s vděčností, ve vděčnosti, bez falešných indicií pro ostatní i pro sebe…

Pro Kartářky světla Hm

Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohotově po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.