Jak ten čas letí… Už zase je tu čas vydlabaných dýní, plápolajících lucerniček, které zdobí snad každou domácnost, obzvláště, pokud ji obývají také malé děti… Halloween je tu!
Halloween je svátek mrtvých
Kde se vzal, tu se vzal a už zůstal… Původně byl tento večer svátkem dávných Keltů, kteří 31. října (v předvečer křesťanského svátku Všech svatých) uctívali příchod nového roku pod taktovkou boha, který se zove Samhain, tedy pán mrtvých… Už to samo o sobě vyvolává lehké mrazení v zádech a vzrůstající obezřetnost. A je jí třeba.
Je to večer, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých… Říká se, že tuto noc lze „beztrestně“ a snadno navázat spojení s těmi, kteří už jsou na druhém břehu…
Noc duchů
Tato noc byla (a stále je) nocí duchů, duší zemřelých, propojování těchto dvou světů, viditelného a neviditelného, noc známá původně jako Samhain. Nu a jak šel čas, tento keltský svátek, či starodávná tradice se transformovala, zejména v anglosaských zemích (anglicky mluvících), do strašidelného svátku Halloween.
Noci, kdy se vyprávějí strašidelné zkazky, sledují se hororové filmy, oblékají se děsuplné kostýmy, ve kterých se vyžívá především mladá generace a téměř všichni dlabeme dýně do rozličných podob, pokud možno též strašidelných (ale i veselých), kam vkládáme dle tradice svíčku, aby svítila duchům na cestu a zároveň je držela v patřičné vzdálenosti.
Proč to? Oheň je mocný živel, který ochraňuje a čistí, odpudí vše nekalé a temné. Nese světlo. Tedy taková vydlabaná dýně se svíčkou (tzv. jackova lucerna) je výrazná ochrana před duchy, kdyby náhodou zvědavě chtěli nakouknout, jak se máme a třeba i zůstat a dělat neplechu…
Vládne barva oranžová a černá. Spojení kontrastů. Oranžová je barvou podzimu a jeho poetiky, světla a tepla, černá naopak nese chlad, je předzvěstí zimy, symbolizuje temnotu a smrt.
Tajemá symbolika keltů
Zdá se to náhoda, ale vše probíhá formou tajemné symboliky, která má kořeny v dávných časech. Moudro přetrvá, ačkoli mnohdy mnozí nevědí, proč a z jakých příčin něco vzniklo. Jen se připojí k tomu, co dělají ostatní. Keltové brali smrt jako přirozenou součást koloběhu života, a proto nikterak netruchlili, ale raději slavili… V našich končinách je smrt jakési tabu.
Něco, o čem se nemluví…, nebo jen s pohřebním výrazem. V těchto otázkách jsme hodně pozadu. Místo, abychom smrt brali moudře jako součást našich Cest, bojíme se, odmítáme jí a zuby nehty se snažíme být navěky, namísto toho, abychom uctili krásu a moudrost svého života a vyjádřili vděčnost za to, že jsme…
Za to, že s námi ti druzí byli a my se radovali z jejich přítomnosti. Máme se co učit, resp. rozpomínat se na to, co je opravdu důležité a co jen nasbíraným balastem našich současných dnů a moderního života.
Komerční svátky v moderní době
Kostlivci, černé kočky, čarodějky, sovy, výři, špičaté čepice s pavouky…, komercializace tohoto svátku dělá své. Mnozí rodiče nakupují hlava nehlava všechny strašidelné rekvizity, propriety, na které narazí, aby pak zahltili své děti v možnosti výběru jejich kostýmu na halloweenskou párty, kde se soutěží o nestrašidelnější kostým…
Ovšem, kdyby takový člověk, byť jen náznakem potkal skutečného ducha, asi by na nic nečekal a pádil hlava nehlava v dál. S duchy si neradno zahrávat, pokud nemáte ponětí o tom, že skutečně existují a co mohou napáchat. Ale je možné se od nich poučit, jak moc se liší hmotný svět od toho nehmotného, toho tam za řekou Styx, která je hranicí mezi světy a vstupem do podsvětí, kde podle pověstí vládne bůh Hádes.
Minimálně v pochopení, co je radostná oslava života a smrti a co už jen bezuzdné utrácení, aby se daný člověk či človíček co nejvíce blýsknul v tom našem světě. Poučení je nasnadě… už jen v tom, o čem vlastně skutečně Halloween je…
Pro Kartářky světla Hm
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohotově po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.
Zveme vás na soubor přednášek
Co je to Ayahuasca?
Zamyšlení nad vnitřním poznáním
Digitální šikana a panenka ze slámy
Vyplní se věštby od kartářky vždy?
Rozbité zrcadlo a vítr
Horoskop na září 2016
Potrat: ano či ne?
Litoterapie léčí tělo i duši
