Pokud známe základní vesmírný zákon a nestavíme vše na tom, co právě máme. Neboť víme, že úplně všechno můžeme během okamžiku ztratit-vše, co je hmotné, lidi, které milujeme.

A přesto musíme žít dál!

Když nezůstane nic, přesto to nejdůležitější ztratit nemůžeme. Naděje a víra způsobí, že znovu povstaneme.

Co k životu potřebujeme, abychom přežili, je voda, která zažene žízeň a jídlo, které zažene hlad. Teplo, střechu nad hlavou a je jedno, jestli je dřevěná či zlatá. Vědomí, že jsou kolem lidé připraveni pomoci, kteří s námi soucítí.

Otevřete oči, tito lidé jsou vždy kolem nás a poznáme je právě ve vyjímečných situacích. V ní si uvědomíme, že jsme opravdu neztratili vše a že životní zkušenosti a všeobjímající láska je tu stále a nyní chápeme více její hodnotu.

Vždyť navzdory nepřízni osudu, můžeme jít dál svým životem, daleko oduševněle bohatším. Jsme tu přeci proto, abychom poznali sami sebe, pochopili smysl života.

Chápeme-li zákon karmy, pak se nebudeme hroutit, když nás osud o něco připraví.

Vše je v nekonečném pohybu a žádné situace netrvají věčně. Některé déle, některé krátce.

Víme, že v životě se může stát opravdu úplně všechno, že vše má začátek a tak i konec.

Proto je důležité uvědomovat si stále skutečné hodnoty, poslání svého života.

Jde o to, abychom pochopili, že i skrze naše tělo, přes které působíme na této zemi, bylo odpočaté, bez žízně a hladu. Pak může mysl pracovat pro druhé, aby i oni cítili všeobjímající lásku. Pokud je tedy tělo v pořádku, budeme moci pomáhat druhým a pochopit je.

Darujme úsměv těm, kteří si myslí, že vše ztratili, pochopme ty, kteří ještě z nadhledu nedokážou znát hodnotu věcí a vztahů pro duchovní vývoj.

Jen ten, kdo dokáže žít v souladu s tímto zákonem s vědomím toho, co v životě potřebuje, ocitá se mimo působení karmy. V jeho duši se najednou rozprostírá klid, všeobjímající láska a smíření se vším, co je kolem nás.

Pokud se z našeho života začne vytrácet soucítění a láska, vzpomeňme si, že světlo máme každý v sobě, a záleží jen na nás, zda-li ho budeme šířit dál. Neboť vesmír znovu a znovu připraví situace, které nás vrátí na cestu k soucítění a lásce. Mnozí jsme se uzavřeli a síla vesmíru k nám nemůže proudit.

Ale už teď, v tuto chvíli, jsme jiní, pokud chceme začít svítit právě teď, třeba po přečtení těchto řádků. Vstaňte a běžte ven, usmějte se jen tak, bez důvodu, kdy nic nechceme a ani neočekáváme. Máme obavy, co si budou myslet ostatní? Je to jedno, protože jen my víme, proč…

Láska je jedinou hnací silou celého vesmíru, nejvyšší a bezpodmínečná.

Přeji všem mnoho všeobjímající lásky na cestě ke světlu.

Vaše Olívie