Byliny si pamatují
Pamatují si ruce žen, které je sbíraly za rosy, pamatují si dech večera i ticho před svítáním. Jsou dědictvím Bohyň, předávaným z generace na generaci – ne slovy, ale dotekem, intuicí a vnitřním poznáním.
Lidový strach pak připisoval čarodějnicím nemoci, zkázu úrody, nedostatek mléka, bouře i sucha. Říkalo se, že berou, kazí, svazují. Že si přivolávají síly temna.
Ale za těmito příběhy spíše stála nepochopená znalost bylin.
Řekneme si o rostlinách, které nesou paměť Bohyň
Jsou dědictvím pradávné moci, která byla lidem svěřena dávno předtím, než se svět rozdělil na světlo a stín. Svou největší sílu odhalují v čase mezi časy – v okamžicích přechodu, kdy se den mění v noc, kdy první paprsky Slunce rozpouštějí tmu, nebo když soumrak rozmazává hranice tvarů. O půlnoci i v poledne. V době novoluní i úplňku, kdy Měsíc otevírá brány skrytého.
Rostliny vědem mají dvojí přirozenost.
Dokážou léčit i škodit, obdarovat i odebrat. Jsou sídlem temných sil – a zároveň ochranou před nimi. Právě tato ambivalence je činila blízkými ženám, které kráčely cestou poznání: vědmám, kněžkám, léčitelkám. Těm, které vedla intuice a které znaly řeč bylin, těla i magie.
Byliny samy o sobě nejsou ani dobré, ani zlé.
Jsou živé.
Rozhodující je vždy úmysl ženy, která je bere do rukou.
Temnota rostlinám jejich sílu nedala.
Daly jim ji Bohyně.
Země.
Měsíc.
Voda.
A žena, která kráčí vědomě, bere jen tolik, kolik potřebuje. Nepotřebuje škodit, ale z poznávat a pomáhat.
Dnes si přiblížíme
Vrbu a rituál uvolnění
Vrba (Salix alba) je strom vody, měsíce a přechodů.
Její proutky znají cestu mezi světy. Učí pružnosti, přijetí a schopnosti ohnout se, aniž by se žena zlomila.
Vrba stojí na hraně vody a země, v místech, kde se svět mění. Učí ženu pružnosti – schopnosti ohnout se, aniž by se zlomila. Je bylinou přechodů, smutků i návratů k sobě.
Vrba patří ženám, které se ocitly mezi starým a novým, které něco opouštějí, aniž by ještě věděly, co přijde. Je stromem Měsíce, snů a tichého naslouchání.
Vrba otevírá cestu – ale nikdy nespěchá.
(když neseš smutek, tíhu nebo změnu)
Sedni si nebo se postav, chodidla pevně na zemi.
Představ si, že jsi vrba u vody.
S nádechem přijmi to, co tě tíží.
S výdechem to nech odtéct.
Třikrát si potichu řekni:
„Dovoluji si pustit.
Dovoluji si plynout.“
Pokud chceš, nech slzy přijít. Jsou součástí očisty
Vrba tedy otevírá cestu, ale i uzavírá kruh.
Vrba může tišit bolest i otevřít bránu snění.
Kořeny mohou uzdravit – i zastavit růst.
Ženy, která znaly řeč rostlin, znaly i to, kde jsou hranice.
Pro Kartářky světla
Helen Stanku
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy po ruce, stejně tak, jako váš telefon. Rády vám odpoví.
Týdenní horoskop 28. 9.- 4. 10. Retrográdní Venuše opráší dávné lásky
Našli jste na cestě pírko, minci nebo knoflík? Lidová magie říká, že znamení nemusí být náhodné
Proč se někteří lidé bojí závazků? Za touhou po svobodě se může skrývat i strach
Úplněk v Beranu: Nebeský Drak může ukázat cestu, kterou jsme dosud neviděli
Dvojka v roce 2027: Rok, kdy budete stavět pevné základy
Víkendový horoskop: Úplněk v Beranu slibuje více odvahy
Nejvíce nepochopená tarotová karta (a co po vás ve skutečnosti chce)
Blíží se retrográdní Venuše: Dejte si pozor na nové vztahy
Horoskop štěstí pro Váhy
Pokud vám stále chybí v kapse pár peněz navíc a hledáte v magii návod, jak je rozmnožit, vzpomeňte si na rostliny.