Síla ranní a večerní rosy: zapomenutý dar přírody

Publikováno 28.8.2025 | Autor: Helen Stanku

Rosa byla od nepaměti považována za přírodní zázrak – čistí tělo, posiluje ducha i zdraví.

Rosa ranní a večerní

Kdysi dávno dokonce doporučovali i tehdejší lékaři rosu při léčbě zánětů očí, kožních potíží či svědivých vyrážek. Bylo zvykem promývat si tělo ranní rosou, aby se předešlo nemocem a dodala se energie. Vdechování rosy mělo tišit závratě a rosa nasbíraná z listů některých bylin dokonce sloužila k posílení zraku.

Rosa a ženská krása

Existují záznamy o tom, že i královna Kateřina Aragonská si v 16. století pravidelně sbírala rosu a používala ji jako přírodní tonikum na obličej, aby uchovala pleť svěží a zářivou. Věřilo se, že rosa přináší mladistvý vzhled a posiluje ženskou přitažlivost.

Ranní a večerní kouzlo

Vnímaví lidé a senzibilové dnes zdůrazňují, že ranní a večerní rosa mají odlišné vlastnosti. Ranní je nasycena sluneční energií, která dodává tělu vitalitu a pomáhá tlumit bolest. Večerní rosa naopak čerpá sílu z měsíčního svitu a působí spíše uklidňujícím a regeneračním způsobem – podporuje vnitřní rovnováhu a chrání organismus před vyčerpáním.

Chůze naboso po trávě

Jednou z nejznámějších forem terapie rosou je ranní chůze naboso po zrosené trávě. Tento rituál se považuje nejen za osvěžující masáž chodidel, ale také za způsob, jak tělo nabít léčivou energií přírody. Pravidelná praxe má posilovat imunitu a působit proti žaludečním obtížím i stresu.

Rosa o svatojánské noci

Zvláštní sílu měla rosa nasbíraná při letním slunovratu nebo během svatojánské noci. Rosa se používala k omývání obličeje, aby chránila před nemocemi, nebo k potírání očí proti vyrážkám. Sbírala se do hliněných nádob pomocí čistého plátna a považovala se za vzácný lék i ochranný prostředek proti zlému osudu.

Zaklínadlo pro zdraví:

„Na zrosené trávě stojím, z obou nohou obuv shodím. Léčivá roso, dotkni se těla mého – od hlavy až po paty, ať jsem zdráv(a) a silný/á. Amen.“

Zaklínadlo proti nemocem:

„Chodím já po ranní rosě, sbírám si z bylin lék na zlé moci. Nedám jim vstoupit do těla mého, ať slovo mé je silné jako moc přírody. Ať mě chrání před nemocí i zlým osudem. Amen.“

Závěrem

Ať už se na rosu díváme jako na přírodní jev, nebo na kouzelný dar, jedno je jisté – kontakt s ní přináší pocit čistoty a nového začátku. Chůze po ranní trávě, kapky na tváři či starodávné zaklínadlo nám připomínají, že příroda má vlastní, tichou a léčivou sílu.

Pro Kartářky světla Pet

Foto: Shutterstock

PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy po ruce, stejně tak, jako váš telefon. Rády vám odpoví.

Sebeláska, nebo sobectví? Hranice může být tenčí, než si myslíme

Mít se ráda, naslouchat svým potřebám a umět o sebe pečovat. Sebeláska zní jako něco, co bychom si měli všichni dopřát. Co se ale stane, ...