V Anglosaské kultuře se věřilo, že se o poslední říjnové noci mohou skrze nedovřenou bránu mezi světy živých a mrtvých dostávat upíři a čarodějnice a pokud je k tomu i úplněk, táhne to ven na náš svět i vlkodlaky. Vystavte před dům vydlabanou dýni, klidně i malinkou se svíčkou uprostřed. Misku plnou bonbónů, nebo sušeného ovoce a frťana něčeho silnějšího. Pokud se přiblíží nějací hladoví duchové, jednoduše se najedí napijí a půjdou dál.
1. listopadu, o svátku všech svatých, dnu dobrých duchů, se kdysi věřilo, že je nebe nejblíže zemi. Cestou na hřbitov, můžete přivolat s hůry na pomoc okřídlené strážce, anděly. Během dne zapalte bílou svíčku. Můžete si představit anděla a poprosit ho o ochranu pro vás, vaši rodinu, váš dům, či dobytek. Vezměte pírko, zakružte s ním nad svíčkou. To si vezměte přes den sebou. Nebeské ochranné energie jsou tento den výjimečně laskavé a mohou vám pomoci rozvázat různé pozemské problémy. Až ztichne večer, ozdobte stůl bílou chryzantémou a v bezpečném svícnu zapalte fialovou svíci. Pírko dejte pod polštář. Poděkujte svým patronům za to, že vás chrání. Ráno si zapište své sny. Mohou to být vzkazy z druhého břehu.
1. listopad je tradičně zasvěcen památce zesnulých. Tento den vzpomínáme na naše předky a blízké, kteří již nejsou s námi.
Někomu se může stát, že zvedne telefon, nebo obdržet zvláštní zprávu odeslanou z čísla, které náleželo zemřelému.
Prostředníky mezi nebem a zemí jsou i zvířata, zvláště ti okřídlení, ptáci a motýli. V mnohých kulturách se věří, že nebožtíci do nich vtělení navštěvuji tento svět a dávají znát, že na své pozůstalé pamatují. Může se stát, že dnes objevíte prokřehlého motýla, berušku, nebo na váš parapet usedne pták. Třeba je to znamení od někoho, kdo nedávno odešel z tohoto světa.
Pokud začne váš pes náhle štěkat, ačkoliv kolem zjevně nikdo neprošel, nebo se bude intenzivně dívat na prázdný bod před sebou, možná, vidí bytosti neviditelné vašim očím.
Nebojte se jich, ale pokud uslyšíte hluché kroky přede dveřmi, škrábání, nebo klepání na okenní sklo, v žádném případě zvědavě neotvírejte podívat se, co je venku. Třeba byste mohli domů pustit zlého ducha, kterému se pak nebude chtít odejít.
Naše prababičky, aby na sebe nestrhávaly pozornost cizích duší, po setmění uhasily všechna světla. Nechaly jenom malou bílou svíčku. Od soumraku až do doby, než šly spát, bylo nejlépe příliš nehovořit. Mlčení bylo nejenom určitou obětí pro blízké zesnulé, ale také jistá meditace, která pomohla uklidit a očistit mysl. Před usnutím třikrát popřály hledajícím duším nalézt věčný odpočinek a klid.
Pro Kartářky světla Hel
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohotově po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.
Hudba umí léčit
Kartářka Jarka věští: I-ŤING v květnu
Růžová víla Eliška
O nalezeném zlatě a štastné cestě do Egypta
Svátky jara a rituály
Vědma, kartářka, čarodějka
Vliv planet na nás
Cikánské symboly
Stařenka
Příběh zaláskované Jitky, která nechtěla slyšet, co karty říkají
