Počkej, stůj živote…!

Sedím spokojeně v poloprázdném autobuse, který se klátí pražskou ulicí k další zastávce. Se supěním přistoupí postarší paní, stoupne si přede mě a začne ukřivděně hulákat bušíc svou hůlkou do podlahy autobusu: „toto JE MOJE místo…!!! Vždycky tu sedím…!!!“ Překvapeně vzhlédnu. Nemá cenu odporovat. Vztek, lítost, a ještě něco neidentifikovatelného sálá té paní z očí. Vždycky tu sedí, proto je to její místo, to je přeci logické… Soucítím.

 

V životě toužíme po mnoha věcech. Rádi bychom, aby svět šel podle nás, ne abychom klusali za ním, vedle něj či se belhali v jeho stopách. Chceme být páni svého času, prostoru i možností… až do konce našich dnů. Ale cestou se to téměř vždy nějak nečekaně zvrtne. Život před nás staví podivné úkoly a trvá na jejich splnění. Jinak nás prý nepustí dál ani o píďu. Že prý se tím učíme a přes to nejede vlak. Tak chca nechca balancujeme na okrajích propastí, zdoláváme hory doly, sápeme se na vrcholky, abychom pak přemýšleli, jak se dostaneme zase dolů na druhé straně, stáváme v rozpacích na křižovatkách cest, nevěda kudy kam. Tápeme, bloudíme, závodíme a někdy raději zůstanem s hlavou v písku jako ten pštros.

 

Přitom život běží, pádí jako o závod, aniž to vnímáme. Je nám 18, 25, 30, přejde čtyřicítka, krok je k padesátce a pak jen míjíme odbočky 55, 60, 70, 80… A najednou je nám líto až do hloubky duše, že to tak letí. Počkej, stůj živote…! Vnímáme citlivě, jak se svět mění, jak mu už nerozumíme, jak lidé, hlavně naše děti a ti mladší přestávají rozumět nám, jak se od nás odtahují a my, postarší ztrácíme půdu pod nohama. Připadáme si osamocení, sami v celém širém světě. Rozpadá se vše, co jsme celý život znali, uměli, pyšnili se…, na čem jsme stavěli. Je to fuč.

 

Co těmto po-starším zbývá? V dnešní době to nemají snadné. „Stejně jako my“, možná se hlasitě ozve z vašich řad. Ano, ale ještě jděte hlouběji… Perspektiva mnohých lidí bývala: až půjdu do důchodu, budu mít čas na to a na to…, rašilo jaksi všeobecné těšení se na důchod, jako na něco, co nám dá posléze radostnou příchuť, a hlavně co nám dá volno na život jako takový. Teď mnozí k tomuto cíli dokráčeli, dobelhali se, dořítili se a kde nic tu nic. Zklamání, rozčarování. Proto ten vztek, lítost a ukřivděnost, že by jim někdo vzal i to místo v autobuse, na které jsou zvyknutí… Dá se to pochopit. Děti dávno odešly z domu, mají vlastní děti, tato doba nepřeje až tak moc rodinným svazkům, setkávání se s náhubky není to pravé ořechové, kde bychom s radostí pěstovali přátelství a pochopení k druhým… Nebo právě proto ano?

 

Halooo, všichni vy starší a pokročilejší! Nevzdávejte se svých snů, co budete dělat jednou až přijde důchodový věk. Už je tady! Nejlépe vám možná je s přáteli, rodinou, v přírodě, malém domku obklopeném zahrádkou, kde capká kočka a prohání se pes. Taková přírodní oáza, která vám dává sílu přečkat nejen dnešní marasmus. A když nemáte zahrádku, vytvořte si vlastní. Ve svém srdci. Vymalujte si tam obraz, po kterém jste vždycky toužili. V barvách a harmonii. Nevadí, že je z vašeho pohledu nereálný. Jde žít ve strachu, starostech a trápení, což ničemu neprospívá, nebo se dá radosti a štěstí trochu pomoct svým nastavením. Život byl vždy takový, jaký byl. Která doba byla snadná…?! Je na nás, jaký ho budeme vnímat a jak se s ním popasujem. Máte kupu zkušeností. Nebudete-li trvat na svých stálých místech v buse, metru či v životě, život vám určitě připraví nejedno hezké překvapení. I v nejhlubší tmě je zárodek světla. Jinak bychom tady přece vůbec nebyli…

 

A vy všichni ostatní…, život je kruh, spirála, ve které stoupáme stále výš a dál. Tak ať je s tímto vědomím stále snazší a snazší překonávat úskalí, které nám vchází do cesty právě teď…

 

 

Pro Kartářky světla Hm

 

Foto: Shutterstock

PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohotově po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.

Fialový čaroděj mezi bylinami: Vřes

Vřes patří k nejznámějším podzimním rostlinám. Zdobí stráně i zahrady, ale jeho význam zdaleka nekončí u krásy. Už Keltové mu přisuzovali ochrannou moc, lidoví léčitelé ...

Kouzelná síla podzimních novoluní a darů přírody a její hřejivá pomoc pro zlomená srdce

Kouzelná síla podzimních novoluní a darů přírody: Podzimní čas letos přináší dvě magické chvíle, které mohou proměnit naše srdce – 21. září a 21. října ...

Blíží se čarovné zářijové novoluní se zatměním. Co nese pro jednotlivá znamení?

Čarovný nov a zatmění Slunce 2025: když slyšíš šepot hvězd a cítíš chuť nového začátku 21. září 2025 se otevře nebeská brána – nov Měsíce ...

Andělský horoskop 17.9.-16.10.

Živel země BÝK – Vaším Andělem strážným je Asmodel Napětí v práci vás donutí přehodnotit priority. Ne každá výzva si zaslouží vaše plné nasazení. V osobních vztazích ...
T7denní horoskop

Jak jednat s negativními lidmi?

Negativní myšlení je tichá síla, která se vplétá do našich myslí jako stín. Ne každý z nás dokáže rozeznat jeho jemné nástrahy – a přesto ...

Karmická Luna v Blížencích

Měsíční karma Blíženců: být veselým klínem V Astrologii není důležité pouze vaše sluneční znamení, stejně tak je důležité i to, kde stála Luna/Měsíc v době ...

Rituál vytvoření a zasvěcení run – krok za krokem

Příprava materiálu Připravte si 25 plochých kousků dřeva (lípa, bříza, ovocné stromy) nebo 25 říčních či mořských kamenů. Připravte také červenou barvu (symbol života a ...

Samuelčiny šamanské vzkazy pro všechna znamení na týden 15.9.-21.9.

Blíženci a Panny – ODEVZDÁNÍ Tento týden budete pravděpodobně začínat něco nového. Svým způsobem to bude pro někoho úplně od nuly, avšak návazné na věci ...

Karta týdne 15.9.-21.9. je Věž. Věští nové začátky

Tarotová karta Věž nastiňuje očistné změny. Každá metla seslaná na lidi pro ně může být dobrem, neboť jim nedovolí setrvat v přežilých strukturách a vzorcích ...

Numerologická předpověď na týden 15.–21. září Co Ti přinese vliv Dvojky?

Numerologové i karmalogové se shodují, že tento týden je pod patronací vibrace Dvojky. Ta přináší do života jemnost, potřebu blízkosti, domova a péče o vztahy ...