Vesmírné lásky

„V každém vesmíru je tvá kopie, která potvrzuje jeden z výsledků, myslíc
chybně, že jeho realita je jedinou skutečností.“
B.Greene

Hodně lidí bádá nad minulými životy a reinkarnacemi, nebo naopak uvažují o tom, že jsme tady na světě jenom jedenkrát a smrtí vše končí. Málokdo však uvažoval o tom, že můžeme mít paralelně více životů současně. A jak to?

Souhrn všech vesmírů je multiversum. Protože časoprostor je nekonečný, je docela dobře možné, že se začíná opakovat a podle tohoto principu se i my také někde opakujeme.

Tedy někde jsou naše kopie. Jsou jiné, či stejné? Mají jiné životy na základě jiných rozhodnutí? Někteří vědci se domnívají, že se nacházíme v prostranství o několika desítkách rozměrů. Některé jsou obrovské a jiné zakřivené v atomových měřítkách. A kvůli tomu, krom našeho trojrozměrného světa, může existovat i mnoho jiných světů. V každém z těchto světů můžeme mít jiná rozhodnutí.

Dá se cestovat do těchto světů?
Lidé a hlavně lidská duše má mnohem víc schopností, než si vůbec
připouštíme. Za bránu mezi paralelní světy se dá považovat i sen. Během
spánku se naše duše odpoutá od těla a putuje si rozličnými dimenzemi. Vjemy,
které si z takovéhoto putování přináší, se nám do podvědomí mohou
transformovat třeba formou symbolů.

Mnoho umělců či vynálezců si přineslo své osvícení právě z takové cesty, kde si nápad přejali z jiných realit. Takováto cesta pro ně byl velmi neobvyklý a silný sen.

Jak lze rozlišit vědomý sen od astrální cesty?
Lidé,kteří se zabývají astrálním cestováním tvrdí, že v jiných realitách
jsme jiní, či podobní. Poznáme naše dvojníky a také mnoho lidí ze svého
okolí, ale na děj, který tam vidíme nemáme vliv. Oni nás nevidí. Obvyklé sny
si vcelku ani nemusíme zapamatovat, zatímco z astrální cesty máme silné
dojmy ještě hodně dlouho a pamatujeme si každý detail. Vidíme sami sebe z
boku a víme, že tam jsme to my; zároveň si však plně uvědomujeme sami sebe a
svůj život a svoji realitu. Často potkáváme lidi, které známe i z tohoto
světa, mohou být našimi partnery, či přáteli, ale mohou mít i jiné
postavení.

Nejvýraznější bývá pocit údivu. Jak jinak to tam vypadá, mohou
tam být jiné věci, nám neznámé a nevíme, k čemu a jak se používají.

A jak takový paralelní svět poznáme?
V našem trojrozměrném světě máme lineární čas, čili minulost, přítomnost a
budoucnost. Těžko si představíme, že v jiných světech to může být jinak.
Třebaže tam nemusí být čas. A také, že tam může být naše já a jsme a nejsme
to my. Některé z těchto světů mohou být stejné, či podobné, jako ten náš
včetně fauny a flory a jiné mohou být různě odlišné. Také tam můžeme vypadat
stejně, ale také můžeme být starší, či mladší. Pokud jsme tam v tom světě
umělci, jistě i v tomto inklinujeme k umění. Pokud jsme tam lékaři, určitě se tady o
léčení alespoň zajímáme. Každopádně duše se vždy pozná a ví, kde je.

Miluji ho v jiném světě
Petra měla zvláštní sen: byla v zaměstnání, některé lidi poznávala a znala a
jiné ne. Kolegyně, kterou znala i z této reality, jí chválila fotku, kterou
měla v rámečku, kde byla s mužem a synkem. Byli tam v láskyplném a krásném
vztahu. V tomto světě ale byla zatím bezdětná a měla přítele. Z tohoto snu
se Petra dlouho nemohla vzpamatovat. Byl velmi živý. Toho muže z rámečku
však poznala. Seznámila se s ním před pár dny a bylo jí, jako by se znali
roky.
Je možné, že člověk, do něhož jsme se beznadějně zamilovali během okamžiku,
je někdo, s kým jsme v jiném světě šťastní.
Na cestu do paralelního světa se nedá zapomenout. Přetrvávají silné vjemy a
někdy i jakýsi stesk. Každopádně duše je velmi moudrá a dokáže si poznatky z
jiných světů zpracovat a i když nemáme možnost volby, kde být, prožitky z
jiných paralelních světů jí napoví. A kde se bere dejavu?..