Je vůbec možné ztratit duši? Naši předkové v různých kulturách a v různých dobách si mysleli, že ano. A věděli proč… Jak jinak by se nám asi zachovala pořekadla a přirovnání jako: „chodí jako tělo bez duše“, „zranil mou duši“, „odešel a má duše s ním“, „na smrt se vyděsil“, „chtěl jsem tehdy umřít“, „zlomil mé srdce, mou duši“, „chová se jako bezduchý“…
Staré národy věří, že duši lze i ukrást. Někteří šamani stále pořádají hony na duše protivníků. Věří, že jejich získáním posilují sebe sama. Lidé kmene Waypapi mají například za to, že když rozhněvají svého šamana (říkají mu paje), právě on může vyslat neviditelné šípy či střely. Ty pak mohou probodat astrální tělo postiženého a tak vyvolat škodlivé duchovní narušení, až smrt. Keltové zase věřili, že takové škodlivé duchovní narušení vyvolává nemoci. Měli víru v elfí střely, které byly, stejně tak jako samotní elfové, neviditelné. Rozeznat je mohly pouze vycvičené oči druidů. Ti jediní prý uměli vypudit zlou energii z postiženého nešťastníka.
Svět přírodních národů i šamanů je plný metafor a tak bychom měli tyto vjemy chápat. Metafory lidé používají od pradávna – chtějí tak vyjádřit své myšlenky. Šamani putovali pro ztracenou duši do spodního světa, aby ji výměnou za dar zemřelých předků přivedli zpět a vložili skrze pravé ucho znovu do těla oběti…
Ale obecně – co je to duše? Těžko by se dala schvalovat jedna jediná definice. Z hlediska šamanizmu je duše esencí životní síly a vitality, centrem existence a vaši osobní moci.
Na duši bylo více pohledů. O jednom z nich vypovídalo přesvědčení, že duše má dvě části. Jedna sídlila v těle a kontrolovala automatické základní funkce organismu, jako třeba dech. Druhá byla volnou energií, která mohla lidské tělo opustit během snu, či šamanské cesty a putovat do říše duchů. Dnes tomu říkáme disociace – oddělení duše od těla.
V severní Asii je rozšířeno přesvědčení, že duše má široké spektrum. Od tří do sedmi soukromých duší. Po smrti jedna zůstává v hrobě, druhá odchází do dolního světa a třetí odchází do světa horního. Venezuelský kmen Kaliniů od řeky Orinoko věří, že lidská duše (Askari) má zvířecí aspekt, který nazývají dvojníkem, či přítelem. Během jedné noci zvířecí druh spící tělo opouští a vydává se na návštěvu za svojí zvířecí rodinou. O prožitých příhodách pak povídá spící lidské duši a tento spící člověk vlastně poznává duši zvířat. Askari je stejně citlivá, jako tělo. Kaliniové věří, že Askari chrání duchové mocných předků, ale i tak může být ztracena či unesena bez naděje návratu do fyzického těla. Takový člověk začíná chřadnout a nakonec umírá.
Jak poznat, že byla duše ztracena?
Škodlivé narušení nastává tehdy, když do těla člověka vnikne nějaký magický předmět, například neviditelná střela nebo běsný duch. Šamani často vidí nemoci jako ztrátu duše. Tato ztráta člověka oslabuje a otvírá dveře zlému. To následně s sebou nese zhoršení stavu napadeného člověka. V obou případech si s tím umí poradit jedině zkušený mág, šaman, nebo terapeut.
Takto napadení lidé mohou dostat cosi, jako „šípy do duše“ (astrálního těla) a pokud se nebrání, mohou se jim rozvíjet zdravotní potíže. Můžeme si to vysvětlit, jako narušení aury. Pokud je zasažena nějakým jedem, nebo uniká energie, potom je logické, že je jedinec oslabený. Můžeme si představit auru jako sklenku čisté vody a v ní kapku tmavého inkoustu. Pokud by ten inkoust byl jedovatý, zamoří celou sklenici…
Takto otrávení lidé mohou působit, jako by žili ve světě iluzí a snů, mohou být otupělí nebo bez citů. Veškeré přírodní národy to vnímají jako oddělení od sebe sama, či ztrátu sebe sama. To, co moderní psychologie popisuje jako disociaci a depresi, by šamani hodnotili jako ztrátu duše.
Taková ztráta duše má různé dlouhodobé následky. Jedním z nich je dle tradice šamanů výpadek paměti. To potom vede k tomu, že zapomínáme konkrétní události, či celé životní etapy. Někteří lidé si nemohou vybavit nic ze svého dětství. I to ukazuje na případnou ztrátu duše. Dále pocity nízké sebehodnoty a nebo života bez smyslu, destruktivní vzorce chování a různé závislosti také odkazují na tuto možnost.
V důsledku si k sobě potřebují takovíto lidé instinktivně přitahovat silnější lidi.
Věřilo se také, že lidi může napadnout zlý duch a ten pak působí nemoc. Šamani Jakutů zkoušejí vystrašit zlého ducha a vyplašit ho hlasem a strašidelnými gesty. Jedna z ohromně zajímavých technik spočívá v přenesení ducha choroby z těla nemocného na pár dřevěných ptáků. Šaman, vykonávající tento obřad, způsobí, že ptáci odletí do horního světa a nemoc s sebou odnesou.
Evenové věří, že duch nemoci se rozdělí na dvě části a už se nebude moci vrátit do těla nemocného.
Různí šamani mají různé techniky. Jedni duši zaříkávají, aby se vrátila do své domoviny, do jurty, nebo třeba do zářícího ohně. „Navrať se ke svému otci, k matce!“
Jinde šaman duši jednoduše přesvědčuje, aby se vrátila zpět domů do svého těla.
Věřme našim předkům a moudrosti kultur, které se nám zdají vzdálené…
Pro Kartářky světla Helen Stanku
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy po ruce, stejně tak, jako váš telefon. Rády vám odpoví.
Barevná terapie
Seminář: Aktivace třetího oka
Hudba umí léčit
Kartářka Jarka věští: I-ŤING v květnu
Růžová víla Eliška
O nalezeném zlatě a štastné cestě do Egypta
Svátky jara a rituály
Vědma, kartářka, čarodějka
Vliv planet na nás
Cikánské symboly
