Také cítíte tu vlnu, krásnou, nelehkou, ale osvobozující přílivovou vlnu spirituální změny lidstva jako takového…? Mnozí k ní dospěli po dlouhé, předlouhé cestě zvídavou, zvědavou, náročnou pěšinkou, kterou vyšlapávali trnitým a kamenitým podložím bodajícím do bosých nohou už od dětství. Mnozí s lehkostí, co zná jen světlo, pomáhali a pomáhají druhým…
V dětství jsme stávali pod hvězdnou oblohou, s očima rozevřenýma údivem nad krásou večerní oblohy, kdy se hvězdy třpytí a mávají z obrovské dálky, i když se zdá, že jsou na dosah ruky. Na dosah ruky jsme měli jako děti vše, jen jsme na to tak trochu v dospělosti pozapomněli pod přívalem povinností, starostí a závazků. Zřetelné a jasné připomenutí přichází právě včas. Nebo v ten nejvyšší…
Kdo jsme, co tu děláme, proč…? Dnes se tyto jindy palčivé otázky „vtírají“ do snů i všedního světa čím dál více. Stávají se přirozeností. Lehkostí. Úžasem. Cestou. Nezbytností. Kdo si na ně ještě nezkusil odpovědět…?
Ať tak či tak, mnozí lidé v současné době zažívají kromě nádherného prozření i poněkud tvrdou nárazovou plochu dočišťování věcí, které nestihli zpracovat. A mnozí, jak to tak bývá, snad ještě ani s prací na sobě nezačali…, z jakýchkoli důvodů. Tato doba vše zrychluje, „usnadňuje“ v tom symbolickém slova smyslu, nemusíme dlouhosáhle hledat, vše máme téměř u nosu. Stačí být bdělý a mít chuť vydat se na průzkum neznámého území. Rozhodnout se. Pobídek ke změně, k pokračování či složení „zkoušky“ je vůkol dost a dost. Jsou nepřehlédnutelné. Vrhneme se s chutí do finální „práce“ nebo budeme viditelné signály ignorovat co nejdéle, abychom prodloužili fázi rozhodování se snahou získat čas „navíc“?
Nebojte. Rozhodně v tom nejste osamoceni. Téměř na koho pohlédnete, bojuje skrytě s něčím z minulosti, bojuje se svými zvyky, naučenými kroky a postoji, leností, touhami, nedostatkem vnitřní víry sama v sebe a moudrost své intuice, ztrátou energie v důsledku chybných závěrů a obklopování se lidmi či věcmi, které jej o tuto energii připravují. I ti, co již ví opravdu dost a dost někdy ještě mají „na talíři“ cosi, co je třeba zpracovat. Transformace neprobíhá u všech stejně, mnohdy není lehká a poměrně bolí. Čím více je věcí, které se hlásí o slovo právě teď (co nebylo řešeno dříve), tím více můžeme být zmatení, zranitelní, váhaví…
Kolem je tolik informací! Co je ale třeba udělat ze všeho nejvíc, je, obrátit se do nitra. Staří mistři říkají, že tam nalezneme odpovědi na všechny otázky… Ale jen ten, kdo si cestu do svého nitra a ke své duši osvojil, rozezná, co jsou falešné odpovědi ega, které chce za každou cenu udržet své jistoty a vše, v čem se vyzná jako ryba ve vodě, a co je skutečně odpověď našeho moudrého „nad-já“ propojeného se všehomírem, s moudrostí dávných předků a silou, která nás stvořila. Naslouchejme bedlivě. Teď se nám hodí všechny naše přípravné kroky z dřívějška, kterými jsme prošli. Najednou se vyjasní, s čím můžeme na své další cestě počítat, co stojí při nás a pomáhá nám se vším, v čem ještě tápeme. A co s námi naopak nesouladí…
Jsme úžasný mix všech úrovní, stupňů, pohledů, náhledů a schopností. Mix duší, co tu mají své poslání. Mladých, starých, prastarých… Mix těch, co zde mají být právě teď. TADY A TEĎ. Cosi dovršit, završit, zakončit, začít. Jsme jedním… a přece každý skvělým originálem. Jsme originálním dílkem v celém živoucím soukolí. Jsme tu správně…
Pro Kartářky světla Hm
Pro Kartářky světla Hm
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohodlně po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.
Vědma, kartářka, čarodějka
Vliv planet na nás
Cikánské symboly
Stařenka
Příběh zaláskované Jitky, která nechtěla slyšet, co karty říkají
Andělské setkání
Vliv duchovní cesty na praktický život. „Kamínky“
Která runa přinese štěstí a lásku?
