Kouř – posel bohů

Kdysi býval dým rádcem, který přinášel poselství bohů.

Dým je symbolem spojení nebe a země. Je beztvarý a proto zachycuje to, co je těžké zachytit a zmapovat. Za přítomnosti dýmu se odehrávaly magické rituály a prováděly kouzla. Dým umí otupit, či pozměnit vědomí a rozum. Hlavně ten z halucinogenních rostlin se využíval k cestám, kde bylo nutné překonat časoprostor a hranice mezi světy. Speciálně vytvořený kouř vyvolával vize, které se považovaly za okénka z budoucnosti nebo odlehlých míst na zemi.

Podle jedné z legend Hipokrates zachránil Athény vykuřováním dýmem z určitých bylin a zároveň nedal dopustit na kadidlo.

Pálení kadidla i rostlin patří neodmyslitelně k naší kultuře již po tisíce let. Za zmínku stojí již příběh Kaina a Ábela. Kouř z určitých rostlin se považoval za oběť bohům a byl prostředníkem k navázání magické komunikace s iracionální sférou. Kouř byl posvátný a pohyb kouře byl považován za hlas boží. Kouř sloužil i k věštění. Spojení dvou mocných aktivních živlů ohně a vzduchu s pomocí pasivního živlu země bylo vnímáno velmi magicky.

Oheň sám o sobě byl posvátný a pokud se přidalo kadidlo spolu s určitými bylinami, stoupal vzhůru k nebi omamný dým a ten byl hoden být obětí bohům. Dým byl vnímán jako součást očistného a posvátného ohně a je tak i mocným prostředníkem ochrany. A tak je tomu doposud. I při současných bohoslužbách chodí malí ministranti s kadidelnicí kostelem.

Apollónovy věštkyně nejenom vavřín jedly, ale také dříve, než začaly věštit, byly vavřínem podkouřeny. V Hindukúši se rozdělal oheň z proutků z posvátného cedru a dainial, čili posvátné věštkyně si přehodily přes hlavu látku a vdechovaly kouř dokud se nedostaly do křečí, nepadly na zem a poté teprve věštily. V Ugandě kněz, když hledal božské vnuknutí kouřil dýmku s tabákem tak pilně, až ztratil příčetnost a ve změněném stavu vědomí promlouval. Na Maduře, ostrově blízko Jávy, má každý duch své médium. Nejčastěji to bývají ženy. Ty, aby se připravily na přijetí ducha, vdechovaly dým kadidla v sedu s hlavou skloněnou nad kadidelnicí. Vstoupí do ní duch a jejími slovy promlouvá, zatímco její vlastní duše je dočasně nepřítomna. Pro změnu v Amsterodamu si hodně lidí stěžuje, že je téměř všude zakázáno kouřit cigarety, ale marihuana je cítit svobodně odevšad.

Ale zpět do minulosti. Bohové různých kultur měli v oblibě dým. Proto se oběti bohům, jak lidské, tak i zvířecí chystaly tak, že se pálili tak, až vznikl sloup mohutného dýmu, který stoupal k nebesům a sliboval, že oběť bude laskavě přijata. Pokud se však dým rozprostřel nízko při zemi a nechtěl stoupat, znamenalo to boží hněv. Na obětní dým si potrpěli bohové Olympu. Slovanští bohové si namísto krvavých oblak vystačili i s kouřem z ovesné mouky.

Lidoví meteorologové dokázali předpovědět vývoj počasí podle kouře vznášejícího se nad ohništěm. Pokud je nízko nad zemí, znamená deštivo. Vznáší li se vysoko k oblakům, budou slunečné, horké, či mrazivé dny. Pomocí kouře s lidmi nekomunikovali pouze bohové, ale i lidé mezi sebou. Oblaka dýmu, záměrně přerušovaná, dávala šifrované poselství na vzdálenost několika kilometrů. Takto se mezi sebou často dorozumívali indiáni. A později i američtí žoldnéři. Bílý dým nad Sixtinskou kaplí, zase předává světu zprávu: habemus papam (máme papeže).

Očistěte svůj domov i sebe pálením magických bylin.

Často se setkávám s nervózními lidmi, kteří ani neznají důvod svého neklidu. V práci, na bujarém alkoholovém večírku, či jinde si nevědomky přebírají negace jiných lidí, negativní energie a také bohužel v neposlední řadě nesmím zapomenout na oběti různých kleteb, či uhranutí. Na to, aby někdo někoho proklel či uhranul, nepotřebuje žádný složitý magický výcvik. Stačí ve zlobě vyřčená věta nebo myšlenka. Naši předci byli moudří a předávají nám tuto moudrost v pohádkách a pověstech. Pokud si je pozorně projdeme, najdeme mnoho klíčů k magii. Lidé ovšem zapomínají na sílu a moc pálených bylin a na vše je pohodlnější koupit nějakou tu instantní pilulku. Pokud se ale člověk dozví, že může dbát o své psychické a s tím související fyzické zdraví, když si vyjde na louku plnou bylin, jistě si najde čas a zjistí jakým způsobem je může použít.

Síla pálených bylin vás může zaskočit. Pokud chcete provést změny ve svém životě a nemáte odvahu přijmout rozhodnutí, konkrétní úmysl, mohou pomoci velmi rychle.

Bylin vhodných pro vykuřování je velmi mnoho. A dají se pálit vhazováním do ohně, nebo v kadidelnici na uhlíku, nebo je zakoupíte ve formě vonné tyčinky. Původ slova parfém najdeme v latinském ,, per fumum“, čili pomocí kouře. Vykuřováním si vytvoříte prostor, který se projeví již svou charakteristickou vůní. Prostor vyčistíte tím, že se nevhodné energie spojí s kouřem a spolu s ním odplynou.

Pomocí kouře také pozvete z magické sféry temperamenty, které se spojí se vzniklým prostorem a mohou s vámi navázat kontakt. Dým podporuje kouzla, rituály, ale i vymítání. S kouřem odcházejí nejenom negativní energie, ale také se vznáší z kruhu ven i působení vašich kouzel a rituálů. A je vcelku jedno, jestli používáte obřadní magii, nebo se necháváte vést sebou a svou intuicí, napojenou na vyšší vedení. Co vkládáte, to dostáváte. Je dobré, aby jste vykuřovali vůněmi, které jsou vám příjemné. Také je však dobré pro vykuřování používat vykuřovadla dle vlastností, jaké jsou jim přiřazovány.

Například Bílá šalvěj je ceněna pro své očistné účinky, posiluje ducha a čistí paměť. Severoameričtí indiáni ji považují za nejposvátnější bylinu a bez ní se neobejdou různé ceremonie a rituály. Santalové dřevo je pro očištění prostoru. Damašská růže je používána pro milostná kouzla a na ochranu proti černé magii. Pomáhá také odstranit bloky v úrovni čtvrté čakry. Keltové zase hojně využívali jmelí, jedinou posvátnou rostlinu, která pomohla Lokymu a dokázala zabít miláčka jejich bohů a bohyně Frey, Baldra.

Z Indie, Jemenu a Ománu se vozí pryskyřice známá, jako kadidlo, či olibanum. Užívalo se již v Egyptě od nejstarších kultur. Je zasvěceno slunci a nesmělo chybět při žádném obřadu. Má univerzální použití a symbolizuje mužskou složku. Mimo jiné má silné desinfekční účinky. Vavřín zase chrání před neurčitými silami. Proti démonům se často používala zase páchnoucí vykuřovadla, jako například čertovo lejno- asa foetida, v Indii používané koření, získávané z kořenů rostliny Ferula asa – foetida. Já používám ráda kromě šalvěje pryskyřici Benzoe a Balsam. Při čištění a zaříkání vedu vykuřovadlo proti směru hodinových ručiček a při evokaci naopak.

Purpuru a Františky na plotně zná asi každý. Tady uvádím i některé rostliny a hlavně na co se jejich kouř používá.

Citron– očistný, čistí ducha

Čerkus luční- posiluje bílou magii, vykuřovadlo, oči

Česnek – ochrana proti démonům, žaludek střeva

Čistec (Stachys) – očistný, uklidňující

Jetel – nositel štěstí

Jmelí – ochraňuje vchod do domu

Pelyněk – proti dotěrným lidem, žaludek a střeva

Měsíční routa – milostné kouzlo

Plavuň (muří noha) – protikouzlo

Myrta – milostné kouzlo, vyhánění duchů

Routa – proti pomluvám a zlým řečem, uvolňuje křeče

Rozmarýn – vyhánění mrtvých, milostné štěstí, uvolňuje křeče.

Šalvěj – bylina mlčení, moudrost, krk

Sporýš lékařský – milostné kouzlo, vyjasňující, ženské nemoci

Řepa – atrapa mandragory, přitahuje ochranné duchy, klouby, kosti

Šípek – proti kouzlům, vyhání zloděje

Vavřín – vyhání mrtvé,

Tis – jedovatý, proti démonům

A jak na to ?

Pořiďte si ideálně vykuřovací misku. Na její dno nasypte písek nebo sůl. Dnes už bývají běžně k dostání ve specializovaných obchodech s ezoterickými předměty veškeré pomůcky. Sůl či písek má dobré izolační vlastnosti a miska bude mít přijatelnou teplotu i po zapálení uhlíku. Hodí se uhlíky na vodní dýmky, když už není k dispozici z krbu, či táborového ohně. V dobře odvětrávaných prostorách se na rozžhavený uhlík se položí trochu z listí, nebo část rostliny, či vykuřovadla, které chcete pálit. Pokud není kýžený kouř hned, stačí na uhlíky a rostlinu, či směs v misce fouknout a lehounce tím rozdmýchat žár. Po ukončení magické práce se raději přesvědčte, že již nikde nic nehoří.

Pro Kartářky světla Helen Stanku.