Slovo VĚDMA, jakou má pro vás příchuť? Koho si představíte…? Kdo je, podle vás, vědma?
Vrásčitá stařena v černém, která člověka provrtá pohledem a vidí skrz závoje masek až na dno duše? Žena, co za mihotavého světla svíček odhalí vaši minulost, budoucnost i vaše nejtajnější sny? Žena s posvátným posláním zachytit věci mezi nebem a zemí a rozumět mystériu života a smrti? Žena, co objevila svou prapůvodní ženskou sílu a umí ji využívat pro dobro své i druhých? ANO i ne. NE i ano.
Vědmy existovaly od pradávna. Lidé se na ně obraceli se svým strachem o přítomnost a budoucnost, vyvěrající z hlubokých bahnitých tůní minulosti. Dávná prokletí, kletby a jiné lahůdky tyto ženy dovedly zrušit, mnohé ochránit, očistit…, někdy i pomohly přehodit výhybku osudu, bylo-li třeba a pro nejvyšší dobro dané osoby. Pro ostatní byly tak trochu záhadou, kterou ale raději běžný smrtelník nezkoušel rozluštit. Lidé za nimi přicházeli, když bylo ouvej a pak zas pádili zpět do svých domovů, jako by jim za patami hořelo. Nerozuměli tomu, tak „to“ vědmy dělají. Jak mohou vidět víc a dál než ostatní… Jak mohou vidět budoucnost?! I dnes mají kolem sebe auru tajemství, mystiky, nekonečna, výjimečnosti… Tak trochu svým věděním a viděním ostatní děsí i přitahují. Odpradávna. ALE…
Vědma je především hluboce moudrá žena. Její moudrost vyvěrá z dávných zkušeností, které nasbírala během věků. Na své Cestě životy se stala vědomou ženou, navíc má vzácný dar vetknutý vědmám do vínku. A proto může druhým pomáhat na jejich cestě. Na velmi hluboké úrovni.
Jak ale poznat skutečnou vědmu? Tímto slovem se dnes vskutku nešetří… Dejte na svůj pocit, dívejte se do očí, naciťujte. Zde se nehraje na univerzitní tituly, zapaspartované certifikáty různých škol a kursů, počty laiků či jiné podobné výdobytky moderní doby. Je to o něčem jiném. Neviditelné, tenké nitce, která se vine skrze věky a která je zachytitelná právě v očích, máte-li schopnost citlivě vnímat druhé. Moudrost daná žitím, moudrost daná poznáním, moudrost daná zkušeností. Být vědomá znamená čerpat ze zdroje, který je tu pro nás všechny. Najít svou vlastní sílu a opřít se do ní. A jen taková bytost nám může předat tajemství, které máme znát. Je to o vědomém naslouchání nitru a moudrosti, která je tu od počátku věků…
Setkání s vědmou je jako když vejdete do posvátného chrámu a v jeho středu svítí slunce. Vezmete svou knihu života z prastaré chrámové knihovny, usadíte se pod zlatavý baldachýn a opatrně sfouknete prach z povrchu knihy, co tu na vás čekala taaak dlouho… Začnete číst. A čím déle čtete, tím je vám vše jasnější. Bez drilování, bez snažení se uspět, být nejlepší…, záříte přirozeně, už jen z toho setkání. Nese jas do vašeho života. Pochopení a rozpomenutí si na to, co jste pohřbily pod lavinou důležitosti dnešních dnů. Vědma ví, jak probudit co spí. Může vás navést na právě tu vaši Cestu životem… Máte odvahu setkat se sama se sebou? Pak vaše kroky zamíří k vědomé ženě zcela přirozeně a s lehkostí. Vlastně jste již očekávána…
Vědma ví a vidí, vědma je vědoucí, vě-do-má. A co víc. Dokáže v druhých tento dar odemknout, mají-li jej v tomto životě nést. Je to jako odvěké předávání tajemného klíče od dávných mystérií. Strážci tajemství předávají dalším povolaným to, co je třeba pro Nový věk, který nastává. Vědma není bájná bytost z pohádkových příběhů. Je to reálná žena, kterou jste i vy. V hloubce svého nitra. Máme stejné kořeny, čerpáme ze stejné moudrosti. Jen jsme na Cestě různě daleko a v míře poznání na jiné „hladině“. S pomocí těch, kdož jsou před námi, ať ve světě projeveném či neprojeveném, s pomocí síly, která nás všechny stvořila, postupujeme krok za krokem.
Vědomá žena? Žije v souladu s nekonečnem, na základě pochopení a poznání mystéria života, mystéria ženské síly. Kde je naše ženská síla dnes…? Proč je tak těžké ji nalézt? Uvěřily jsme iluzi možné dokonalosti. Svých těl, partnerství, manželství, mateřství, a snažíme se dané ideály naplňovat, seč nám síly stačí. Do momentu, než nám dojde krutá pravda. Dokonalost neexistuje. Resp. není to to, co si myslíme že to je. Naplňujeme přání druhých. Ne naše. Nejsme v sobě, se sebou, ani ve své síle. Jsme ztělesněním okolních přání. Probuďme se…
Každá žena má v hloubce sebe tu prapůvodní ženskou sílu, intuici a napojení na živly, na dávné umění komunikace s přírodou kolem nás, jen si dovolit v sobě tuto sílu probudit. Znovuobjevit. Napojit se na ní… Každá máme v sobě „čarodějku“, co umí pomoci sobě i druhým. Ano. To, co je důležité už máme v sobě! Stačí to jen odemknout. Už jste tím byla. Jen si vzpomenout… Dávné vědmy byly vě-do-mé až do morku kostí. Kde tu moudrost braly? Ze zdroje, ze kterého můžeme čerpat i dnes. Je to týž zdroj, tenkrát i dnes. Stát se vědomým člověkem je kus práce, kus cesty s otevřenýma očima, a hlavně v souladu se svou duší, která se už těší, že přestanete být Šípkovou Růženkou…
Pro Kartářky světla Hm
Foto: Shutterstock
PS: Chcete vědět víc? Zavolejte některé z našich kartářek. Jsou vždy pohodlně po ruce tak, jako váš telefon a rády vám odpoví.
Představujeme: Kartářka Marie
Představujeme: Kartářka Jarka
K zamyšlení, proč se nám věci dějí tak, jak se dějí…
- Postrč ji, říkám, postrč ji trochu!
- Vždyť ty schody jsou strašlivě příkré, upadne a přizabije ...
Midsummer, úplněk a svatojánci
Poradna kartářky Helen Stanku
Léčivá energie
Horoskop na červen 2016
Život je věčný
Naučte se vidět auru
Zamyšlení nad vnitřním poznáním
