Odkud se bere jasnozřivost

kartářka Helen StankuJak se říká, jsou věci mezi nebem a zemí…

Nedávno volala jedna moje dobrá kamarádka Lucia se svým trápením. Není rodilou Češkou a žije tady sama se svým synkem. Asi před rokem se na ni obrátili z úřadů s prosbou o tlumočení. V nemocnici byla Luciina devadesátiletá krajanka. Stařenku v nemocnici úřady umístily, ne kvůli zdraví, ale proto, že si s ní nevěděly rady. Paní zemřel tragicky syn a nebylo, kdo by se o ni postaral…

Když ji Lucia poprvé spatřila, proběhlo mezi nimi vzájemně i beze slov víc, než by se slovy dalo popsat. Jako by se spolu znaly celý život a byly si velmi blízké. Našly se spřízněné duše. Lucia udělala rychlé automatické rozhodnutí. Stařenku v nemocnici nenechala a odvezla si ji domů. Vznikl mezi nimi vztah jako u matky s dcerou. Její nová maminka nebyla ani majetná a ani tu neměla nárok na jakýkoliv důchod apod. I s Lucií je to obdobné… ani ona jako cizinka neměla nárok na jakoukoliv pomoc v péči. Přesto ale musela postupně omezit veškeré své další aktivity a více se o novou maminku starat.

A potom se to stalo. Maminka musela na pár dnů do nemocnice. Nemělo to být nic vážného…  Lucii potom volali, že maminka zemřela. Když mi Lucia volala, byla velmi smutná. Nejenom, že se nestihla rozloučit, ale měla i vážné problémy s financováním pohřbu. Přála si maminku pochovat do země. A jak mi tak o tom všem vykládala, vyladila jsem se na její maminku. Najednou jsem ji viděla před očima. Stála u koňské ohrady, mávala na mne. Byla opět mladá. Měla pomněnkově modré oči a světlé vlasy. Vedle ní
stál vlk.  Potom přišla spousta obrazů z jejího života. Viděla jsem její oblíbená místa, její oblíbené lesní jahody, také jejího syna… Překvapila mne spousta dalších věcí, které byly určeny mne. Pro Lucii měla vzkaz. Nechtěla, aby se trápila, že se nestihly rozloučit. Znají se z jiných inkarnací, kde byly matka s dcerou. Tam byla matkou Lucie…

Zajímavý článek  Zveme vás na soubor přednášek

S pohřbem si Lucie starost dělat nemá, vše se vyřeší… A potom se paní rozloučila a zmizela, jakoby v jasu světlice. Když jsem užaslé Lucii vyprávěla vše, co vidím, přisvědčila, že maminka byla modrooká, zamlada měla světlé vlasy. Měli vlka, milovala les a nejraději měla lesní jahody…

Za pár dnů na to mi Lucie volala znovu s tím, že zázraky se dějí. Na pohřeb získala nečekaně prostředky od charity…

Jako kartářku a člověka hledajícího odpovědi mne vždy zajímalo, jak takovéto věci vysvětlit. Jak je možné vysvětlit to, co jsem zažila a zažívám již od dětství. V dětství to bylo samozřejmé, i když tajuplné. Nyní je to otázkou praxe. Příliš se o tom nemluví, aby se lidé neděsili. Většina populace má schopnost tyto věci vnímat. Často se to projevuje u malých dětí, které rodiče napomenou, nebo neberou vážně a děti na tuto schopnost později
zapomenou, nebo o tom raději nemluví.

Setkali jste se někdy s jasnozřivostí?

I přes to, nebo právě proto, že se o tom příliš nemluví, již jistě každý slyšel o lidech, kteří mají schopnosti se na někoho ,,napojit“. Řada lidí využívá služeb kartářek, vědem, senzitivních lidí, senzibilů, či psychotroniků. Dostávají své odpovědi a jenom někdy přemýšlí, jak je toto možné.

Po nedávné příhodě jsem se rozhodla zlehounka poodhalit závoj tohoto tajemství…

V takových to případech se jedná o použití sebe. Vyladění se. Já jsem cosi, jako komunikační kanál. A tak jako se radiové přijímače vyladí na určitou frekvenci, tak já se vyladím na určitou osobu. Je jedno, jestli živou, či zesnulou. A stává se, že chce něco energeticky sdělit. Potom záleží na člověku (různě citlivý senzibil, vědma, či médium), jak tuto informaci zachytí. A také jak informaci případně předá dál.

Zajímavý článek  Jak si vybíráte kartářku vy?

Odkud se bere schopnost jasnozřivosti a jak se umocní?

Je dobré vzpomenout si na dětství, když to šlo jaksi automaticky. Jasnocítění se však u lidí dá vycvičit a prohloubit. Existuje množství technik, které lze využít. Obecně platí, že každý jsme jiný. A je vhodný citlivý přístup. A co je dobré pro jednoho a prospívá, totéž může jinému uškodit.

Při výběru těchto technik, je nutné zachovat opatrnost. A o tom zase někdy příště.

S pokorou a láskou Vaše kartářka Helen Stanku