Ostara, svátek jarní rovnodennosti

Dámy a pánové, ráda bych vás všechny pozvala na třetí čarodějnický svátek, sabat chcete-li, Ostaru. Tento svátek se slavil v den jarní rovnodennosti.

V novodobém kalendáři tento den připadá na pátek 20.3. 2015. Pokud chcete, i vy můžete v tento den přivítat jaro. Den i noc jsou si rovny, a tak naši předkové usoudili, že tuto skutečnost je potřeba náležitě oslavit.

Je zvláštní, že i svátek Ostary nebyl původně součástí keltských svátků, ale že ho Keltové do svého kalendáře spolu se svátkem zimního slunovratu do svých oslav přidali. Byl to svátek, kterým se oslavovalo vítězství světla nad temnotou. Byl to sice den rovnováhy, ale všichni věděli, že se slunce vrátilo a dny se pomalu, ale jistě začínají prodlužovat.

Byl to čas nového zrodu, nového setí, prostě po časech temnoty, zimy a chmurných myšlenek nastával čas hojnosti pro všechna stvoření.

Než nastalo všeobecné veselí, byla nejmladší žena v kmeni požádána o to, aby rituálně probudila matku zemi.

Jedná se o velmi oblíbený keltský rituál, který probíhal zřejmě tímto způsobem:
Všichni obyvatelé vesnice se shromáždili na posvátném místě kdesi v lůně přírody a utvořili kruh. Kruh věčného koloběhu, věčného života.
Mladá žena si stoupla do severního místa v kruhu. V ruce měla kouzelnou hůlku nebo hůl. V různých krajích se hůlky lišily, mohli být z lísky, jeřábu nebo například vrbové. Všechny tyto stromy jsou v keltské mytologii považované za silně ochranné a kouzelné.
S malou hůlkou či větší holí dívka třikrát udeřila do země a poprosila matku zemi o to, aby otevřela svoji náruč pro zrna, která zajistí obživu nejen pro její kmen, ale i pro hospodářská zvířata. To vše mladá žena opakovala třikrát, protože starověcí Keltové ctili posvátnost čísla tři.
Po skončení obřadu následovala oslava, tak jak už to u keltských sabatů bývalo zvykem. V lůně přírody se tančilo, zpívalo a hodovalo až do kuropění. Pilo se víno a opékalo maso na rožni.

Zajímavý článek  O nalezeném zlatě a štastné cestě do Egypta

Země je otevřena a začal nový rok. I já společně se svými klienty vítám každoročně jaro, ale jsem k nim shovívavá a neženu je do lesa.

Můžeme si připravit takový malý obřad:

Na kulatý stůl si dáme čistý bílý ubrus.
Věnec uprostřed stolu je z borovicových větví, protože borovice je nejenom ochrannou rostlinou, ale i magickou a z jejích jarních výhonků si dokonce můžete připravit výborný med, který je vhodný pro ty, kteří trpí různými katary a bolestmi v krku.
Pak si ještě přidám jen několik větviček rašících kočiček. Můžete si přidat i jakoukoliv jarní rostlinku například petrklíč, hyacint či narcisku. Prostě si svůj stůl ozdobte podle svého. Je to váš oltář. Vy si ho zdobíte pro svá přání a tak se i vy musíte cítit v pohodě.
Okolo věnce si dejte několik svíček. Ty nám nahradí ohniště. Barvu nechám na vás. Já používám zelené, žluté a bílé, takové, jakou barvu má jaro.
A pak už jen všichni společně vyslovíme modlitbu, ve které prosíme o zdar všech věcí, které nás letos čekají. Prosíme o zdraví pro nás i naše blízké. Prosíme, aby se naše vztahy ubíraly tou klidnou a správnou cestou.
Za to vše pak všichni společně poděkujeme.

Pokud máte pocit, že jsem něco vynechala, pak máte pravdu. Nehledáme ve svém středu tu nejmladší dívku, ona žádná není, ale i tak si myslím, že je naše modlitba z celého srdce a upřímná.

Přeji vám k tomu hodně zdaru a ať se vám splní všechna vaše tajná přání.
Těším se na vás na lince č.6

Vaše kartářka Jarka

 

Moderní svět aneb Nová doba ezoterická

Příspěvek byl publikován v rubrice Kartářka Jarka, Kartářka píše a jeho autorem je Helen Stanku. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: Helen Stanku

Jsem kartářka, která s kartami dospívala. Karty byly vždy mými kamarádkami a také mne štvaly. Hádala jsem se s nimi. Zkoušela jsem je obměkčit a časem jsem pochopila, že musím začít u sebe. Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energie člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás.