Karmická zátěž

Jarka-kartarkaDalší příběh, o který bych se s vámi chtěla podělit, je příběh paní Julie.

Když jsem jí poprvé uviděla, měla jsem pocit, že vidím svojí matku. Julinku život tvrdě zkoušel. V práci dřela, její ruce byly hrubé od práce, ale při podání ruky, hladily. Její tvář byla plná vrásek, ale z ní, jako dva modré safíry, zářily její laskavé a milé oči. Prostě každý z nás by v Julii poznal svojí matku či babičku..

Paní Julinka za mnou přišla pro radu. V jejím životě se stalo několik ošklivých událostí a ona je chtěla pochopit, aby mohla jít životem dál. Jednou z těch velkých životních zkoušek byla bezpochyby ztráta její milované dcery, která odešla z tohoto světa velmi tragickým způsobem a ve velmi mladém věku. Aby toho nebylo málo, smrt dcery zasáhla manžela paní Julinky natolik, že mu ztráta zlomila srdce a i on z tohoto světa odešel. Naštěstí Julince zůstali ještě dvě děti a ty jí se vším vždy velmi pomáhají. Bez jejich pomoci by se Julinka jen těžko obešla. Tady je míněná spíše pomoc na duševní úrovni než na té materiální.

A i když paní Julinka je velmi statečná a životem zocelená žena a pochopila, že takové věci se prostě někdy stávají, přeci jen chtěla odpověď na svá „PROČ!“

Proto přišla za mnou, abychom společně prošli její minulé životy a našli tady odpovědi na její otázky.

První pokus začal.

Jako vždy jsem pomocí meditace a dechových cvičení paní Julinku uvolnila a to tak důkladně, že usnula. Nedivila jsem se. Byla naprosto vyčerpaná těmi událostmi, které jí potkaly a její tělo i mysl si potřebovaly odpočinout. Asi po hodince se Julinka probudila a v jejích očích bylo patrné velké zklamání a moc mě prosila, abychom si to ještě jednou zopakovali.

Zajímavý článek  Věštba Toltéckého Orákula na rok 2017. Orla nedokáže nikdo zastavit.

Souhlasila jsem. Tentokrát Julinka neusnula, ale naopak vydala se na cestu za svou odpovědí. V jednom obraze sama sebe poznala jako muže, byla velmi chudá, celé tělo měla zabalené do hadrů. Žila společně se svojí ženou a dětmi na kraji malé vesnice v jakési chatrči. Bída tady koukala ze všech koutů, ale navzdory tomu žila rodina pohromadě a pomáhali jeden druhému. Všichni se podíleli na tom, aby bylo za co žít, a proto i děti pracovaly dle svých sil. Tady bylo cítit, jak se paní Julince zalévají oči slzami, jak nechtěla, aby její děti pracovaly, ale nemohla jinak. Chtěla jim dát vše, ale neměla sama nic. Srdce jí bolelo, ale nemohla nic dělat, jen snášet statečně svůj úděl. Její prostřední syn jí velmi připomínal dceru z jejího současného života a cítila, že čeká i stejný osud. Syn byl šikovný mladík, a protože měl rád práci se dřevem, pracoval na pile.

Jednoho rána se mladík vypravoval do práce a tu paní Julinka cítila, že je to naposledy, kdy ho všichni vidí živého. Julinka se začala třást, věděla, co bude následovat. Plakala už dopředu. A skutečně, syn toho dne na pile zemřel. Uvolněná kláda ho přimáčkla a on byl na místě mrtvý. A ani tady se partnerka se ztrátou svého syna nedokázala vyrovnat a zemřela na zlomené srdce.

To, co si paní Julinka prošla, bylo jako kopie jejího současného života. Tady měla své odpovědi. Proč celý život musela tvrdě dřít, proč její dcera tragicky zahynula a proč to muži zlomilo srdce. Stejný scénář se jistě už opakuje po několik životů, ale v tomto je duše paní Julinky natolik vyspělá, že může svůj osud změnit. Cesta vede přes duchovní očistu a odpuštění, a pokud paní Julinka nepoleví, podaří se jí určitě uzavřít karmickou zátěž a v příštím životě už nebude muset řešit smrt milovaného dítěte a partnera. Věřím, že to dokáže. Je to velká bojovnice a já jí, pokud mě požádá o pomoc, ráda pomohu. Tak tedy na radostnou budoucnost.

Zajímavý článek  Jaký je rozdíl mezi předpovědí a věštbou?

S láskou Vaše Jarka.