Beltain, nebo pálení čarodějnic?

Beltain – svátek květin
Dámy a pánové, připojte se k nám a oslavte společně s námi Beltain. Krásný keltský svátek květin.

Slaví se 1. května a je určitě tím nejvíce známým a oslavovaným dnem v historii. Jeho původ se traduje až do pohanských dob. Odtud si ho převzali Keltové. A v novodobé historii i my.

Kdo z vás by si nepamatoval průvody s mávátky. Kdo z vás se nezúčastnil stavění májky ve svém městě či vesničce. A i když se oslavy liší podle toho, jak se mění doba, Beltain zůstává navzdory času vlastně stejný.

Je to oslava květin a toho, že zima je již definitivně pryč.

Svátek Beltain je i svátkem sjednocení mužského a ženského principu. Jen ženská polovina a polovina mužská utvoří jeden celek, jeden kruh. Mužský princip navozuje dýka a ten ženský zase kalich. Je to i čas, kdy můžete za pomocí Velkého rituálu provádět i sexuální magii. Na to je však nutné znát zaklínadlo. Také zvyk stavění májky má svůj historický podtext. Ve 14. století se ve velké míře slavil na britských ostrovech. Bylo to v dobách, kdy se Evropou šířila černá smrt, a tak jakýkoliv projev, že vše bude v pořádku, byl vítán.

I staří Keltové slavili tento zvyk. Na oslavu všech stromů a rostlin se ozdobila největší a nejkrásnější bříza v okolí červenými a bílými fábory a pentlemi. Život se odehrával v přírodě, a tak byl Beltain vlastně oslavou přírody. Ženy mívaly na hlavách věnce z různých květin a tím vzdávaly přírodě hold.

Dnešní doba si utvořila svůj rituál, svojí oslavu. Ta vlastně začíná už v předvečer Květinového dne a svátku.

Je to novodobé upalování čarodějnic.
Vše staré se imaginárně spálí, aby nové mohlo zase přijít. V návaznosti na čarodějnice se po celé naší zemi začnou v menších i větších městech stavět májky. Ty velké na návsích a ty malé u každé svobodné dívky, která tímto gestem dá najevo, že je připravená na vdavky. Svobodní mládenci, pak mají za úkol v noci máje hlídat, protože je velkou potupou když by byla májka ukradena. Bohužel se tento zvyk začíná ztrácet, ale tak už to na světě chodí.

Zajímavý článek  Staré duše

Doba nám určitě přinese nový zvyk, který bude pro novou generaci přijatelný. Myslím si, že takovou novodobou inovací svátku květin je polibek pod rozkvetlou třešní, aby láska která spojuje dva lidi k sobě zůstala stále, tak mladá a čistá jako bílé kvítky třešní.

Ale dosti historie a vraťme se k našemu rituálu.
Na stůl si dejte zelený ubrus. Do jeho středu si postavte vázu, ve které máte větvičky břízy, na ně si dejte bílé a červené mašličky.
Pak přidejte ještě květiny. Tady ponechám volbu na vás. Jaké máte rádi. Je to vaše rituální místo a vy se musíte cítit dobře.
Pak ještě do kruhu dejte červené a bílé svíčky. Červenou vždy ne jednu světovou stranu a bílé mezi ně.
Pokud máte místo připravené, pak začněte s meditací.
Pomalu nadechujte bílé pozitivní světlo a vydechujte zlobu, zášť, strach, nenávist, prostě vše negativní.
Čas je na vás, vy se musíte cítit dobře.
A teď zavolejte keltskou bohyni a vílu Beltainu, krásnou květinovou bytost Kordelii. Ona je paronkou tohoto svátku. Pomůže vám ze vztahy, které potřebují, jak říká rozpustit ledy. Ona je rozpustí a led, který je svíral zmizí. Pokud budete chtít pomoci i s pěstováním rostlin, pak se na ní můžete s důvěrou obrátit.

Přeji vám tedy krásné čarování s touto vílou, která za svojí pomoc bude žádat jen jedno jediné. Pokud bude v přírodě, pak jí chraňte, třiďte odpad a pomáhejte dle svých schopností.

Přeji vám tedy krásný Beltain
Vaše kartářka Jarka

 

Moderní svět aneb Nová doba ezoterická

Příspěvek byl publikován v rubrice Kartářka Jarka, Kartářka píše a jeho autorem je Helen Stanku. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: Helen Stanku

Jsem kartářka, která s kartami dospívala. Karty byly vždy mými kamarádkami a také mne štvaly. Hádala jsem se s nimi. Zkoušela jsem je obměkčit a časem jsem pochopila, že musím začít u sebe. Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energie člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás.