Sibyla – věštkyně

Sibyla

Sibyla byla podle starověkých Římanů veštkyně, případně jméno určitých významných věštkyň. Slovo nejdříve znamenalo veštkyni nebo starou ženu, pochází z latinského slova sibulla, což znamená prorok. Věštkyně tohoto jména jsou mnohem slavnější než muži – věštci nazývaní Bakové.

V raných dobách starověku se filosofové zmiňují jen o jedné věštkyni (Platón, Hérakleitos), později o více. Aristoteles a Varro uvádějí až 10 věštkyň (resp. 30, ale ty se dají zredukovat na 10 základních). V době starého Říma znali dvanáct Sibyl.

Zpravidla se uvádí, Sybily věštily ve skalní jeskyni (jeskyni kumské Sibyly se podařilo archeologům najít). První věštkyně působila v delfské věštírně.

Původní věštkyně Sibyla žila zřejmě v Orientu, často sa dává do souvislosti se sumerskou bohyní Kubabou (viz také: Kaaba, Kybelé). Podle Eustatia byla původní Sibyla dcerou krále Dardana a nymfy Nésy, podle Plutarcha působila první Sibyla v Delfách, jmenovala se Libyssa a byla dcerou Dia a najády Lamie.

Deset Sibyl, deset nejznámějších věštkyň

Perská Sibyla

Někdy také Babylonská Sibyla; prý o ní píše Nikanor, který popisoval činy Alexandra Velikého. Později ji vytěsnila hebrejská Sibyla (chaldejská), dcera kněze Béróssose. O perské Sibyle jménem Sambethe podává zprávu Noe se svou rodinou.

Líbyjská Sibyla

Byla objevena prorockým knězem, který řídil věštírnu zasvěcenou antickému Diovi – Amonovi v oáze Šiva na Západní poušti v Egyptě. Na toto orákulum se obrátil pro radu i sám Alexandr Veliký po dobytí Egypta. Její matka najáda se jmenovala Lamia, což znamená zaslíbená nebo zasvěcená (pochází ze slova “devourer”). Euripides se o nich zmiňuje v tragédii Lamia.

Delfská Sibyla

Neboli Pýthia nebo Herofila. Zmiňuje se o ní Chrýsippos ze Soloi; dříve se všechny hlavní věštkyně delfské veštírny označovaly jako „Sibyla“ nebo “Pýthia”

Zajímavý článek  Láska na první pohled

Cimmerijská Sibyla

Zmiňuje se o ní Naevius a Piso; možná je podobná kumánské Sibyle

Erythrejská Sibyla

Pochází pravděpodobně z maloazijských Erythrejí. Je to nejznámější hellénská Sibyla. Předpověděla porážku Trójanů, píše o ní Apollodóros a Herakleitos z Efezu; možná je identická s hebrejskou Sibylou (chaldejskou), dcera kněze Béróssose. Možná se později přestěhovala na Kým (Kúm) v Itálii. Je považována za autorku “Sibyliných věšteb”.

Samoská Sibyla

Pochází z řeckého ostrova Samos. Píše o ní Eratosthenes pod jménem Phemonoe nebo Phyto.

Kumská Sibyla

Pochází z Kýmu, dřívějšího Kumu v Itálii. Je zvaná Amalthea anebo Herofila; známá tím, že prodala římskému královi Tarquiniovi Superbovi tzv. Sibylské knihy obsahující věštby erythrejské Sibyly.

Hellespontská Sibyla

Zvaná Trójská Sibyla nebo Sibyla z Marpessosu. Působila v Alexandrii ve městě Dardania (Anatolia), 40 km západně od Solúnu. Je to nejstarší starořecká Sibyla a podle legendy ji věšteckými schopnostmi obdařil sám Apollón. Hellespontská Sibyla se podle Heraklida z Pontu narodila ve vesnici Marpessus nedaleko malého města Gergitha, během života Solóna a Cyra Velkého. Marpessus ležel na okraji Troadu (Biga Yarımadası, severozápadní část Anatolie, Turecko).

Frýgická Sibyla

Pochází z Ancyry (dnes Ankara)

Tiburská Sibyla

Zvaná Albunea, pochází z dnešní Tivoli; ve středověku se stala nejznámější Sibylou, neboť její věštby souvisí také s křesťanstvím

Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Text je převzat z české Wikipedie.