I to se někdy stává

Kartářka Anička častokrát přemýšlí o lidech a jejich osudech. Některé pustí z hlavy hned, ale některé jí v hlavě ulpí na dlouhou dobu, tak jako příběh paní Alžběty, která nedbala na varování.

Paní Alžběta byla ve středním věku, velmi pohledná, milá a sympatická žena, ze které sálala energie na dálku. Byla velmi pozitivní, a proto k sobě přitahovala spousty lidí svojí živelnou povahou. Měla  dvě děti a manžela. Manžel byl opakem její nátury, klidný, přemýšlivý, zodpovědný člověk, který si neustále dělal starosti, co a jak bude, velmi pracovitý. Oba byli svými protiklady, jejich manželství krásně fungovalo, protože jak známo, protiklady se přitahují. Děti dají práce dost, takže pokud byly  malé, vše bylo v po hodě. Děti ale dorostly, manžel pracoval víc  a víc, aby uspokojil všechny potřeby rodiny, a tak se stalo, že paní Alžběta bývala častěji sama doma, vozila akorát děti po různých kroužcích, kde se seznamovala s jinými ženami, které se jí staly, jak se domnívala, kamarádkami. Po čase se z toho stereotypního života začala nudit, začala vyhledávat společnost novodobých  kamarádek,  a  aniž by si to uvědomovala, nechávala se manipulovat jejich názory. Vždy, když se z takového setkání vrátila domů, byla nepříjemná, a doma se jí začalo všechno protivit.

Měla ovšem jednu letitou kamarádku, která měla přesně opačné manželství, než Alžběta. Byla to ona, kdo držel rodinu nad vodou a pohromadě, zatím co její manžel byl ten bezstarostný bonviván, pořád někde na záletech.

Častokrát kamarádka domlouvala Alžbětě, že si má najít nějakého koníčka, nebo ještě nějakou práci, aby neměla čas na blbosti s pofiderními kamarádkami, které se jí pletou do manželství a nabádají ji k věcem, které nejsou pro vztah dobré. Bohužel, jak už to často bývá, když někomu radíte dobře tak on to bere schválně opačně, protože se mu to takzvaně nehodí do krámu. Brzy bylo po přátelství. Takže i paní Alžběta ztratila tuto svou kamarádku  svým chováním, které se v poslední době tak moc změnilo. 

Za nějakou dobu si paní Alžběta za vydatné pomoci  svých novodobých kamarádek našla milence. Nová role se jí zalíbila tak, že nezůstalo jen u jednoho. Nějakou dobu se nedělo nic, doma říkala, že chodí do různých kroužků s dětmi a pak s jejich matkami do různých kursů po večerech. Tato lež jí vycházela poměrně dlouho, protože  manžel byl pracovně hodně vytížený. Protože paní Alžběta měla vysoké nároky, a potřebovala hodně peněz, měl práce tolik, že pracoval od nevidím do nevidím. Zatímco on dřel do úmoru, jeho žena jen kvetla. Nouzi nepoznala, mohla si koupit, co chtěla, krásně se oblékala, „aby ho reprezentovala“, jak říkávala.

Samozřejmě, že tohle všechno jsem od ní slýchávala se smíchem, nebo spíše výsměchem, jak je její manžel naivní. Vždy chtěla slyšet, jak to bude dál, když jsem jí říkala, co bude, nechtěla na to slyšet. Moje rady ji nezajímaly, protože až doposud jí vždy vše vycházelo.

Když jsem jednou řekla, že karma vše vrací a kdo seje vítr, sklízí bouři, jen se smála a říkala, že už v tom má praxi a manžela, že stejně vždycky přesvědčí o tom, o čem sama chce.

Ptala jsem se, proč se tedy nerozvede, proč ho podvádí, odpověděla mi, že je doma o ni dobře postaráno a o zábavu, že nouzi nemá. Často jsem jí říkávala, že to dobře neskončí a že vše je jen otázkou času, nebrala mně vážně, až jednou…

Jednou mi volala paní Alžběta, že jedno z jejích už téměř dospělých dětí slyšelo její rozhovor s jedním milencem, a co že jako má dělat, že jí vyhrožuje syn, že to  řekne tátovi. Tak se stalo, že po nějaké době volala celá vyplašená, že manžel to ví od syna. Syn už nevydržel poslouchat její lži a řekl tátovi, co slyšel. Tak co že má dělat, že to vypadá, že manžel je tím tak zaskočený, že nechápe co se s ním děje, že nemluví a nic že nedělá. Co s tím??

Moje odpověď byla jasná, zachraňte si co je vám dražší, rodina nebo milenec?

Opětně to nechtěla slyšet, dokonce mi jednou řekla, že ani já jí to štěstí snad nepřeju a řekla mi, že ho zase nějak uchlácholí, že ví jak na něj.

Bohužel, ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.

Paní Alžběta se nějakou dobu neozývala, zanevřela i na mně, protože se jí to co jsem jí říkala, nelíbilo. Prostě to nechtěla slyšet. Po delší odmlce mi volala paní Alžběta znovu a  zkroušeným hlasem se ptala co, že má udělat, že manžel bez jakékoliv hádky nebo výčitek, bez zájmu o vysvětlení, nekompromisně  podal žádost o rozvod. Oznámil jí, že  dům  je jeho, takže se bude muset vystěhovat. Nijak moc jí to ale nevadilo, protože prý  půjde za milencem, a bude žít s ním, a že chce od manžela finanční vyrovnání. Nevěřila mi, když jsem jí říkala, že milenec se o ni starat nebude, protože to pro něj byla pouze a jen zábava, a od manžela nedostane nic.  Přišel rozvod a vše se stalo, jak jsem řekla. Paní Alžběta, ta usměvavá krásná žena, plná energie a optimismu pomalu, ale jistě ztrácela pevnou půdu pod nohama.

Manžel se uchlácholit nenechal, protože syn řekl vše, co na matku věděl a stál na jeho straně. Manžel měl vše právnicky ošetřeno, byl zvyklý pracovat rozumně bez emocí a ne jako jeho žena, byl tedy nekompromisní. Paní Alžběta se  musela  vystěhovat, jenomže nebylo kam. Spoléhala tedy na milence, který jí toho tolik nasliboval, a ona mu slepě věřila. Takže nakonec to dopadlo tak, že skončila  na ubytovně. Na druhé dítě, které brzy končilo základní školu, dostala výživné, ale protože s manželem nikdy nouzi neměla, neuměla hospodařit s penězi, byla náhle úplně na dně. Musela si najít práci,  a protože neměla v ničem praxi, nikde ji nechtěli vzít, takže mi volala s pláčem, že musí dělat ve skladu, na což nebyla zvyklá. Paní Alžběta si sáhla na dno, o které se sama sobě postarala. Starší syn zůstal s otcem a neznal se k ní, na mladšího neměla čas, protože se musela ohánět, aby to všechno utáhla, takže nakonec zůstal také o táty. Poznala stránku života, jakou dosud neznala. Samozřejmě, že ty kamarádky, které jí tak dobře radily, byly mnohé osamělé a z  rozpadlých manželství. Alžbětě štěstí ve skutečnosti nepřály. Všechno se dozvěděla později, aniž by sama chtěla.

Postupem času pochopila, že jí vlastně záviděly manžela, který ji chová jako v bavlnce, protože byla krásná a on na ni byl tolik pyšný a který se tak skvěle stará o rodinu. Záviděly jí, že ona sama nemusí nic dělat a má vše na co si vzpomene. To vše si uvědomila pozdě a bylo jí to moc líto, že za chvilky vášně vyměnila spokojený život a lásku člověka, který by ji byl na rukou nosil, za povrchní vztahy, které se zakládaly pouze na chvilkách prchavé radosti. Bohužel, ale tohle všechno musela prožít, aby si uvědomila pravé hodnoty života. Život člověka musí někdy srazit na kolena, protože tam má najít něco co by ve stoje neviděl. Paní Alžběta dnes žije sama a všeho strašně moc lituje. Pracuje od nevidím do nevidím, aby utáhla vše co má. Manžel se s ní od rozvodu nestýká, milenci také ne. Jeden syn zůstal s tátou, druhý se odstěhoval do ciziny.  Tím vším utrpěla i její krása, která je tak rychle pomíjivá. Bohužel  nechtěla slyšet varování, která k ní přicházela ze všech stran, neslyšela na to, co jí bylo doporučováno.

Zasela vítr, co jiného mohla sklidit, než bouři. Na tuhle paní často myslím, myslím na to, že člověk si nesmí nikdy být jistý vším co má kolem sebe a brát to jako samozřejmost a ještě pokoušet štěstěnu s její štědrostí, navrch tomu všemu si toho nevážit ani za mák. To prostě musí přijít lekce, aby člověk buď pochopil, že to takhle dělat ne má ;, že za to bude platit  nebo nepochopí a přijde další lekce, která ho může poslat až na samé  dno, od kterého se buď odrazí, nebo na něm zůstane. Nikdy si nesmíme myslet, že vše,  čeho se nám dostává, nám zůstane napořád, když se nebudeme snažit uchovat si to a být za to vděční.

Každý člověk, který vědomě působí zlo jinému, za něj zaplatí, každý bez výjimky!!!  To je zákon karmy, ať už na něj lidé věří nebo ne. Pokud někdo jinému ubližuje citově, je to zlo jedno z největších. Poraněná duše, nebo zlomená srdce sice nejsou vidět, ale o to více bolí, špatně se hojí, bez jizev se to neobejde a někdy se nevyléčí vůbec.

Mějte tohle vše na paměti, než začnete cokoliv zasévat …

kartářka AmičkaPřeji Vám všem Šťastný nový Rok 2019  a  slunce v duši   Anička

 

 

 

 

Andělský horoskop od 17.9. do 16.10

Pro všechna znamení: Nacházíme se mezi minulostí a budoucností. Doba změn, vytoužená či nikoliv, přinese nový pohled na situaci a mnohým se odkryje dosud utajované…  ...
Kartářka píše...

Týdenní horoskop 16.9.-22.9.

Září se překulilo do druhé poloviny. Co nás čeká v týdnu před podzimní rovnodenností? Pro všechna znamení platí – naučte se šetřit velkorysými gesty. Pokud je ...
Kartářka píše...

Pátek třináctého a pověry

Bojíte se pátku 13.? Pro někoho pověra a pro někoho si strach z pátku třináctého dokonce vysloužil své pojmenování. Říká se mu odborně paraskevidekatriafobie. Pátek ...
Kartářka píše...

Týdenní horoskop 9.9.-15.9.

Pro všechna znamení platí – zapomeňte na ostýchavost a jasně řekněte, co chcete. Tento týden štěstí přeje odhodlaným. Úplněk vstoupí v sobotu 14. 9. do znamení ...
Kartářka píše...
výklad z run

Lidé narození pod vládou runy Gebo 4.9.-24.9.

Runy svým tajemným způsobem ovlivňují své zrozence. To jsou lidi, kteří se narodili v době, kdy podle runového horoskopu má patronát některá z magického futharku. ...
Kartářka píše...

Ametyst a růženín

Náš věštec Josef - Pepík poslal další ze svých postřehů. Drazí přátelé, v předchozím článku jsem popsal křišťál jako kámen kamenů. Do trojice mých nejoblíbenějších ...
Kartářka píše...

Týdenní horoskop 2.9.-8.9.

Co nás čeká první zářijový týden? Pro všechna znamení platí - najděte si čas také jen sami na sebe. Běžte si zaběhat nebo si lehněte ...
Kartářka píše...

HOROSKOP ZÁŘÍ 2019

BERANI, po dovolené budete mít novou energii a s chutí se zapojíte do práce. BÝCI, tento měsíc jednejte pomalu a s rozvahou. BLÍŽENCI, držte  svá tajemství. Nezadaní ...
Kartářka píše...

Karmické slunce v Panně

NENÍ NÁHODA, ŽE JSTE SE NARODILI SVÝM RODIČŮM Odhalte tajemství osudu zrozenců ve znamení Panny Karmické SLUNCE Slunce v našem horoskopu je důležité, kde se nachází, ...
Kartářka píše...

Týdenní horoskop 26.8.-1.9.

V pátek 30. srpna nastává novoluní ve znamení panny. Možná budete pociťovat přecitlivělost vůči reakcím vašeho okolí. Zkuste vypnout a myslet jen na příjemné věci. Dávejte ...
Kartářka píše...
/ Články
Loading...

Sdílejte!

Příspěvek byl publikován v rubrice Věštírna kartářek světla a jeho autorem je Helen Stanku. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: Helen Stanku

Jsem kartářka, která s kartami dospívala. Karty byly vždy mými kamarádkami a také mne štvaly. Hádala jsem se s nimi. Zkoušela jsem je obměkčit a časem jsem pochopila, že musím začít u sebe. Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energie člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás.